Proč jsou lidé inteligentnější než ostatní velcí primáti? Na to se pokusili odpovědět vědci z Yaleovy univerzity. Začali se zabývat mozkem člověka a srovnali ho se šimpanzím a také s mozkem makaků. A vyšlo najevo, že žádný jiný primát nemá v mozku tak obrovské množství dopaminu jako člověk. Tento hormon řídí také závislosti a potěšení, ale zároveň hraje významnou roli v lidské inteligenci.
Lidé mají gen TH, který se v neokortexu projevuje sekrecí velkého množství dopaminu.
„U lidí se vyvinul takový systém dopaminu, který není znám u žádných jiných primátů a liší se také od toho šimpanzího,“ tvrdí profesor Nenad Sestan z Yaleovy univerzity.
Jeho tým sledoval v mozku makaků, šimpanzů a člověka šestnáct klíčových oblastí a také to, jaké geny se tam projevují a které jsou naopak vypnuté. Ve většině oblastí byly rozdíly minimální, ale v neokortexu, který zpracovává paměť a jazyk, nebo také ve striatu, oblasti řídící rozhodování, byly obrovské rozdíly, člověku se žádný primát v tomto nepodobá.
V lidském striatu vyrábí dopamin 1,5 procenta všech neuronů, což je třikrát více než u jiných primátů.
Dopamin se často zmiňuje kvůli závislostem a potěšení, ale je to hormon, který ovlivňuje také pracovní paměť, rozum a celkovou inteligenci. Nadměrná produkce dopaminu je pak pozorována u pacientů se schizofrenií či autismem.
Krása versus chytrost
Inteligence patří k oblastem lidské psychiky, kterou vědci velmi rádi podrobují zkoumání. Dá se poznat, zda má člověk vysoké IQ, jen z fotografie? Tak na tuhle otázku se pokusili najít odpověď autoři z University of St. Andrews.
Profesor Sean N. Talams nechal skupinu jedinců hodnotit stovku osob podle fotografií. Dotyční měli hodnotit inteligenci, akademické výkony, svědomitost a atraktivitu jedinců na obrázcích. Jen podle toho, jak na hodnotící snímek působí.
Ti jedinci, kteří dostali nejvyšší hodnocení v kategorii fyzické přitažlivosti, získali také nejvyšší hodnocení v kategorii inteligence. Navíc byli automaticky považováni za svědomité a schopné.
„Tyto výsledky dokazují, že jsme všichni doslova zaslepeni kráskou takovým způsobem, kterým bychom hodnotili akademické výkony podle obličeje mnohem přesněji, pokud bychom nebyli ovlivněni haló efektem atraktivity. U dojmu z obličeje bylo konzistentně potvrzeno mnohokrát, že má silný vliv na naše názory a rozhodnutí v politice, vedení, právu, rodičovství a trestání dětí, povýšení ve vojenské hodnosti a hodnocení učitelských schopností. Zcela jasně je moc prvního dojmu kritická a opakovaně se ukazuje, že má zásadní vliv na naše názory, které si o člověku tvoříme,“ tvrdí autoři ze St. Andrews v závěrech studie.
Sledujte nás na sociálních sítích:
