Automaticky ji dáváte na svůj talíř, aniž byste přemýšleli o jejím původu a cestě, kterou musela urazit, než se dostala na pulty obchodů. Něco tak zásadního, jako rýže bezesporu je, však zažívá zlé časy. Kdo ji ohrožuje a proč se o ni bát?
Domovinou rýže seté je Asie, nicméně dnes se rýžová pole nacházejí i v Africe, Americe, Austrálii, a dokonce i v Evropě, konkrétně v Itálii. Rýže je obilovina, která pro pěstování vyžaduje teplo a spoustu vody, což je hlavní problém číslo jedna. Podle německé organizace Welthungerhilfe se asi 15 procent rýže pěstuje v oblastech s vysokým rizikem sucha (1). Spotřeba vody přitom celosvětově nadále stoupá.
Kde není H2O, tam není život
Ty nejčernější scénáře udávají, že do roku 2025 stoupne počet lidí, kteří nebudou mít přístup k vodě, a to na 1,8 miliardy osob. V roce 2030 bude propast mezi poptávkou a skutečnými dodávkami vody činit 40 procent. A když není co pít, není ani co pěstovat. Globální oteplování a snížené dodávky vody péči o rýži komplikují, což častěji vede k malé sklizni a vývozu mimo pěstitelské země. Navíc je těžké válčit s rostlinnými patogeny, které celou situaci jen zhoršují (2).
Bude se blýskat na lepší časy?
Jedinou dobrou zprávou je, že rakouští vědci možná našli klíč ke šlechtění rostlin rýže, které by mohly být vůči chorobám odolnější. Možná skutečně stojíme na prahu průlomu, jenž aspoň trochu zlepší bezpečnost jednoho z nejdůležitějších zdrojů potravy na světě. Konkrétně výzkumníci z Technické univerzity ve Štýrském Hradci (University of Graz) již nějakou dobu studují mikrobiom semen rýžových rostlin a zjišťují, jak výskyt nežádoucích mikroorganismů eliminovat. Skupina nyní dosáhla zásadního průlomu (3).
Úbytek chemie
Vědci identifikovali bakterii, která rýži chrání před nemocemi a může vést k úplné odolnosti vůči určitému patogenu. Další dobrou zprávou je, že se tahle bakterie přirozeně přenáší z jedné rostlinné generace na druhou. Podle výzkumného týmu poskytují poznatky publikované ve vědeckém časopise Nature Plants zcela nový základ pro navrhování biologických přípravků na ochranu rostlin (3).
Proč rýži vlastně jíst?
„Potenciál tohoto zjištění je obrovský. Díky němu v budoucnu budeme moci snížit množství používaných pesticidů v zemědělství a zároveň dosáhnout dobrých výnosů plodin,“ uvedl Tomislav Cernava, vysokoškolský asistent z výše uvedené instituce (3). Tak snad všechno půjde podle plánu. Rýže, zvlášť ta hnědá, posiluje imunitní systém, je zdrojem bílkovin, vlákniny a životně důležitých mastných kyselin podporujících zdraví (4). Nikdo bez ní nechce být!
Zdroj: (1) www.sciencenews.org/article/rice-agriculture-feeds-world-climate-change-drought-flood-risk, (2) www.un.org/sustainabledevelopment/water-and-sanitation/, (3) www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=18530, (4) www.en.wikipedia.org/wiki/Rice
Sledujte nás na sociálních sítích:
