Rodiče mají vliv na tvorbu přátelských vztahů svých dětí, aniž se do tohoto procesu jakkoli aktivně zapojují. Podle psychologů z Finska a Floridy působí na přátelství dětí rodiče nepřímo svým psychickým stavem. Potomci rodičů trpících depresemi dvakrát častěji selhávají a ukončují předčasně kamarádství s vrstevníky.
Tým z Univerzity v Jyväskylä s kolegy z Floridy sledoval tři hlavní faktory: hlídání chování (nastavování večerky a monitoring aktivit během dne), psychologickou kontrolu (pocit viny a zostuzování) a konečně vřelost a citovost rodičů vůči dítěti.
Vřelost a láska
Po zhodnocení rodičovských stylů pak došla řada na hodnocení kamarádských vztahů u dětí, a to jak v kvalitě, tak délce trávní.
Podle očekávání rodiče, kteří projevují dětem vřelost a city, jim dávají velmi dobré vlastnosti pro utváření přátelských vztahů. Tyto děti jsou oblíbenější a mají více přátel. Ale neovlivňuje to nijak délku trvání jednotlivých přátelských vztahů.
Konec přátelství kvůli rodičům?
„Vřelost a citovost rodičů nemá velký vliv na délku trvání vztahů. Co ji ale ovlivňuje rozhodně, jsou negativní vlastností rodičů… Depresivní rodiče a také ti, kteří dítě ovládají psychologicky tvoří afektivní klima, které má negativní vliv na dětskou psychickou pohodu, což se odráží v jejich společenských vztazích,“ tvrdí doktor Brett Laursen.
Dětem s depresivními rodiči končí kamarádství předčasně až dvakrát častěji. Tito rodiče stejně jako rodiče vyvíjející na dítě psychologický tlak v tom, že je ovládají pomocí pocitů viny a hanby, nepředávají svým potomkům dovednosti potřebné pro dobré sociální vztahy.
