Lež má sice krátké nohy, ale občas si takovou malou lží vypomůžeme – a to i my rodiče. A jsou opravdu ty malé švindly z lásky lež? Nezrazujeme tím důvěru svých dětí?
„Když nebudeš poslouchat, Ježíšek ti nepřinese žádné dárky.“ Takovou větu asi nejen slyšel, ale i řekl každý z nás. Samozřejmě že chtějí rodiče svoje děti naučit morální hodnoty, ale při tom čas od času využijí nějakou lež „z nouze“. Ať už aby situaci nějak zjednodušili, nebo možná i jako malé ponaučení. Je to správné?
Když rodiče lžou, jako když tiskne
Jako rodič se dětem snažíte vštípit, že lhát se nemá a že vám může říct pravdu přece za každých okolností. Přesto děti občas tvrdí, že si vyčistily zuby nebo nejedly žádné sladkosti. Přitom rodiče lžou očividně mnohem více než děti. A to především svým dětem.
„Ty jsi namaloval krásný obrázek.“ „Když já jsem byla malá, vždycky jsem rodiče poslouchala.“ Nebo „Když nebudeš hodný, Mikuláš ti přinese jenom uhlí.“ Kdo má děti, takové výroky jistě zná, a pokud bude upřímný, pak přizná, že je sám svým dětem někdy řekl. Ale nemějte strach, protože tím patříte k valné většině rodičů, kteří z nouze, pohodlnosti, nebo protože právě nenašli jiné řešení, sáhnou po lži jako výchovném prostředku.
Američtí psychologové určili šest hlavní lží – pohádkové lži, lži o penězích, pochvalné lži, lži o jídle, lži když-tak a lži o samotě.
A možná by to všechno nebylo tak trapné, kdybychom nevěděli, že jako rodiče děti učíme, že je potřeba „říkat vždy jen pravdu a nic než pravdu…“ Ano – rodiče a jejich dvojí metr.
Lži jako způsob výchovy?
Ale na jejich (vaši) obranu – občas nic jiného nezabere. Nebo alespoň ne tak efektivně. Samozřejmě pomáhají jen krátkodobě – ale pomáhají. Vlastní bezmoc vyvážit malou lží můžeme ale jen maximálně u osmileťáka – starší děti už prokouknou všechno. No zkuste třeťákovi v restauraci říct, že když bude pokračovat ve zlobení, ta paní u vedlejšího stolu se na něj rozzlobí… Nejpravděpodobněji se vám vysměje a řekne, že to by fakt chtěl vidět.
Lež s negativním účinkem na vývoj dětí
„Když budeš lhát, naroste ti nos.“ Jasná lež, které se můžeme třeba zasmát. Ale může mít i horší následky – děti, kterým rodiče lhali, mají tendence později lhát svým rodičům. Kromě toho se vykazují problémy v chování a s problémy běžného života se vyrovnávají mnohem hůře. To je výsledek aktuální studie univerzity v Singapuru. Z výsledků vyplynulo, že ti, kterým rodiče v dětství často lhali, byli celkově méně čestní a vykazovali navíc asociální chování – byli agresivnější, egoističtější a manipulativnější.
Lží chtějí možná rodiče ušetřit čas, především tehdy, když vysvětlit, proč by něco mělo nebo nemělo dělat, vypadá komplikovaně. Ale pokud rodiče dítěti tvrdí, že pravdomluvnost je ušlechtilá vlastnost, a přitom oni sami ne vždy říkají pravdu, vysílají protimluvné signály. A to může narušit důvěru a „nakazit“ děti, aby sami neříkaly pravdu.
Upřímnost je důležitá
Pro zdravý vztah mezi dětmi a rodiči je upřímnost extrémně důležitá. Jen tehdy mohou děti rodičům důvěřovat a skutečně se jim otevřít. Co ale dělat, když rodič je upřímný, a dítě přesto lže? Pak je to podle expertů proto, že má strach z potrestání. A pokud dítě, které lhalo, bude potrestáno, pak to vede jen k dalším lžím. Mnohem důležitější je si s dítětem sednout, situaci probrat a společně zjistit, jak tomu v budoucnu předcházet.
Veškeré názory a tvrzení jsou dílem autora článku. Případné citace jsou uvedeny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
