Výběr jména by neměli rodiče podceňovat a neměli by se při něm rozhodně nechat unášet vlastními zájmy a pocity. Pokud totiž chtějí svému potomkovi dát do života to nejlepší, mělo by to být i dobré jméno. „To nese velmi mnoho důležitých informací,“ tvrdí psycholog Simon Laham z Melbourne s tím, že jména výstřední a těžko vyslovitelná většinou dělají z dětí outsidery v kolektivu i kariéře.
Výzkum z Melbourne a New Yorku potvrzuje, že nejúspěšnější a nejoblíbenější jsou lidé se jmény snadno vyslovitelnými, která nevyvolávají příliš velký údiv.
„To je kvůli fenoménu zvanému plynulost zpracovávání. Pokud lze jméno snadno vyslovit, je považováno za přátelské, rodinné a tím i pozitivní,“ vysvětluje doktor Laham s tím, že majitel takového jména sám chce v životě uspět, protože není inhibován.
Britská klinická psycholožka Sally-Anne McCormack zjistila něco podobného. Děti s neobvyklými jmény většinou trpí a bývají celoživotně tímto jménem ovlivněny. Ačkoli poté, co je jejich okolí pozná a může si je oblíbit, vliv haló efektu dlouho přetrvává. A to může dítě ovlivnit natolik, že mu znemožní navázat kontakt s druhými, stane se uzavřeným, neoblíbeným a má problémy po celý život. Nejhorší jsou podle ní dívčí jména u chlapců či obecně bizarní jména nehodící se v kulturním a společenském kontextu, která vyvolávají posměch a údiv.
„V první řadě jméno a způsob, jak se prezentujeme, utváří první image, kterou předvádíme lidem. A poté, jak nás lidé lépe poznají, vytvoří si o nás obrázek sami. Ale první dojmy jsou velmi mocné a vlivné… Tak třeba u randění mohou být přímo zhoubné, na internetu lidé mnohdy ignorují někoho, kdo má divné jméno, a už kvůli tomu se s ním vůbec nedají do řeči,“ tvrdí McCormack.
Jméno může být překážkou při přesvědčování lidí, že nositel jména je dobrý člověk. Když je ta překážka příliš veliká, raději se člověk ani nesnaží druhé přesvědčovat. Je neprůbojný, neúspěšný a má nízké sebevědomí.
