Komentáře k článku

Tohle myslí vážně nebo si z toho fakt dělají srandu? *2*

Ktoré manželstvo takto funguje? A keď,tak ako dlho? Aký zložitý je potom rozvod!

25. Svatba je obřad, který stojí za to, :D tvl. tak to je moc, víc nesmyslných bodů po sobě sem ještě neviděl. Svatba je zhovadilost kterou zavedli nejací pobožní křesťani na začátku druhého tisíciletí

je to cele kokotina sex je lepsi? haha presne ako vravi dagmara dbilina

Ulevilo se mi, až jsem se rozvedla.Do života vstoupil jas a volnost.Miluju své kočky a muži milují mě. I když mně vlastně stačí jen jeden- ten co umí mít rád, umí to vyjádřit, není nafoukaný, zablokovaný a umí mě rozesmát. Člověk se pořád učí. I v manželství. Další vztah je poučenější a tudíž má reaálnou možnost být kvalitnější. Život je moc krátký, aby člověk setrvával v něčem co netěší, spíš trápí. Já to vydržela 26 let. Úplně zbytečně ztracené roky... Přeju všem štěstí!

Na co proboha cekate??... Nezlobte se, ale nechapu!... Muzete jeste zazit neco mnohem lepsiho prece! Neverite?? Prave to ziju... Po podobnym ocistci,ktery popisujete... Drzim palce!:-)

Byla jsem vdaná 5 let - a připadala jsem si jako jeho majetek - všechno rozhodoval, všechno řešil, nikam mě nepustil... atd. Se současným přítelem žijeme ve společné domácnosti už 10 let - všechno je O.K. jsem s ním šťastná, ale o svatbě neuvažuju ani náhodou. To riziko, že ten druhý se může kdykoliv sbalit a odejít - nutí oba se snažit - a na lásce, citech a vztahu pracovat. Manželství mi přijde jako klec ...

Někde se u mě asi stala chyba, ale pro mě neplatí snad žádný z bodů: Stárnout ani přibrat si nesmím dovolit a starosti mi manžel spíš přidělává, sexu po těch víc jak 20 letech ubývá jak kvantitativně, tak kvalitativně, polibek-co to je?, v posteli pečlivě dbá, aby se mě nedotkl, takže ta dečka by se kolikrát hodila, jako přítel se neprojevuje, protože je to chronický nevěrník, tak ty kondomy bych asi měla používat, nevysmívá se jen mým snům, ale mně celkově, na společenských akcích jsme stejně každý za sebe, neví o mně všechno a ni já o něm a neobdivujeme se, nepotřebuje baterie, ale někdy je to škoda, protože bych ho občas ráda vypla, nic neslavíme a promluvíme spolu sotva pár slov za týden, deprese mám nejvíc právě z manžela a v životě by mi nekoupil tampony, dětí si moc nevšímá, hlavně nesmí být nějaký problém-pak ho musím uklidňovat, snubní prsteny ani nevím, kde máme,, romantiku si plete s erotikou, nějaké moje nálady nidky nechápal a o podpoře nemůže být řeč, spíš já jí hledám někde zvenčí...jsem manželkou přes dvacet let a většinou to byl očistec, takže věk mi to spíš zkrátí...no není to skvělé?