Žárlivost si řada lidí dneška spojuje s láskou. Ačkoli se jedná o ryze sobecký a majetnický cit, který nemá s láskou nic společného, většina lidí této planety stále věří, že právě vyjadřování tohoto sobeckého majetnictví je projevem lásky. Není stejně tak jako závist, která je křesťany považována za smrtelný hřích. Pro ty, kdo žárlivost a závist nemůžou vystát a chápou ji jako silně negativní chování, existuje dobrá zpráva. S věkem žárlivost slábne a žárlivých lidí ubývá.
Zatímco mezi mladými do třiceti let je silně žárlivých asi osm z deseti, mezi staršími padesáti let už jen devětašedesát procent.
„Závist může být velmi mocná emoce, křesťanská tradice ji dokonce považovala za jeden ze sedmi smrtelných hříchů. My jsme zkoumali závist nejen proto, že je subjektivně vnímána jako negativní emoce, ale také proto, že je považována za motivaci k celé řadě akcí – od pohádkových vražd k hnutí Occupy moderní doby,“ vysvětluje profesorka Christine Harrisová z University of California v San Diegu.
Závist a žárlivost se nejvíce týkají jedinců stejného pohlaví a věku. Tedy lidé závidí nejvíce těm, kteří jsou stejného věku a pohlaví.
„Závist a žárlivost s věkem zřejmě vyprchávají. Podle mého je to přece dobrá zpráva týkající se stárnutí,“ míní profesorka Harrisová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
