Být výjimečným znamená vynikat nad ostatními. Lidskou primitivní přirozeností je touha být právě tím unikátním. Jenže krátkozraká touha má odvrácenou tvář negativně působící na psychiku jedince. Psychologové z Virginie prokázali, že oblíbenci ze školních let v dospělosti mnohem častěji trpí úzkostmi a mají horší mentální zdraví.
Důvod? Když je člověk na střední populární či oblíbený, nemá v kritickém období dospívání skutečné přátele. Většina těch, kteří se kolem něj točí, se mu chce zalíbit, vetřít do přízně a nechat na sebe aspoň chvíli zářit světlo popularity. Jenže pro mentální zdraví v té době a hlavně v dospělosti je nezbytné, aby si člověk vytvořil skutečná a pevná přátelství.
Naopak ti, kdo jsou na škole vnímáni jako looseři, bývají později v dospělosti mentálně zdravější a silnější. Vytvoří si totiž úzký kruh nejbližších přátel, kteří jim pomůžou osvojit si sociální dovednosti, jež využijí později v životě a zvláště v partnerských vztazích.
Patnáctiletí, kteří mají úzký kroužek blízkých přátel, mají v dospělosti vyšší sebevědomí a méně trpí úzkostmi a depresemi. Teenageři, kteří byli velmi populární, ale neměli upřímná a skutečná přátelství, jsou později v životě sociálně úzkostní a depresivní.
„Náš výzkum potvrzuje fakt, že tvorba silných blízkých přátelství je nejpodstatnější a nejvýznamnější sociální zkušeností dospívající mládeže,“ tvrdí doktor Joseph Allen z University of Virginia.
Přátelé vs. rodina
Napadlo by vás někdy, že přátelství je dokonce tak důležité, že může mít přednost před rodinou? Někteří psychologové jsou o tom přesvědčeni! Přátelství je podle nich z dlouhodobého hlediska pro psychosociální zdraví člověka podstatnější než rodinné vazby. Jaký mají k tomuto poměrně odvážnému tvrzení důvod?
Jednoduchý – rodina se totiž neustále proměňuje. Ale přátelství představuje jistou stabilitu a z dlouhodobého hlediska je pevné přátelství spolehlivějším indikátorem pevného zdraví v pozdějším věku než rodina.
Profesor William Chopik z Michigan State University v rozsáhlém výzkumu u 280 tisíc osob zjistil, že když má člověk pevné a dlouhodobé přátelské vztahy, je jistější, že bude později v životě fyzicky a mentálně zdravý, než když má pevné vztahy s rodinou. Ale platí také, že když vede člověk přátelství toxická a škodlivá, později v životě mu to naopak škodí silněji než nedobré vztahy v rodině.
Když nemá člověk dobré vztahy v rodině, má-li dobré a pevné přátelství, je pozitivní působení přátelství silnější než negativní rodiny. Nicméně profesor Chopik se nesnaží tvrdit, že rodina není důležitá. Dobré vztahy v rodině působí na zdraví člověka a délku života také pozitivně. Jenom přátelství je podstatnější a má silnější vliv na tyto faktory.
Sledujte nás na sociálních sítích:
