Nebezpečné mýty o soužití podkopávající jinak silné vztahy

Soužití mimo manželství se stává čím dál častější. Sociologové říkají, že lidé chtějí žít sami. Takzvaně single. Jde o trend ze západu, kterému se dnes mladí stále chtějí přiblížit. Jenže pak, časem, přijde někdo, kdo tuto teorii trochu nabourá – nastěhuje se a společně se svým protějškem tvoří pár, který okolí dává najevo, že se rozhodně „nemíní brát“. Plynou z takového soužití nějaké výhody, nebo je to spíš krok do hrobu?

Pravda je temnější, než si možná myslíte. Proto odborníci Scott Stanley, Howard Markman, a Galena Rhoades z Denverské univerzity varují před těmito nebezpečnými vztahovými mýty.

Mýtus 1: Žijeme společně, takže testujeme manželství

Pokud spolu žijete, jste schopni získat lepší přehled o tom, v čem to klape a v čem naopak skřípe. Pokud se vám něco začne zajídat, je relativně mnohem snazší ze vztahu odejít – vždyť neexistuje žádný „papír“. Myšlenka skvělá, ale realita příliš lichotivá není. Opravdu chcete jen „pronájem“ a nedáte přednost „koupi“?

V jedné ze svých nedávných studií denverský tým zjistil, že páry, které žijí společně na „zkoušku“, prožívají konflikty, zneužívání a nestabilitu. Tento trend si pak nesou do skutečného manželství, když už se k němu odhodlají (což bývá zřídka kdy). Je to jednoduché. Do bytu, který máte v pronájmu, neinvestujete, ale jakmile jej máte ve vlastnictví, váš postoj se změní. To platí i pro vztahy.

Mýtus 2: Je mnohem snazší přerušit pouto

Žádná právní smlouva, každý si může jít svou cestou. Aspoň tak to vypadá. Mnoho dvojic zjišťuje, že to tak jednoduché není. Pes či jiná zvířata, dítě, leasing, společný bankovní účet, odvoz pračky, sušičky či kola ze sklepa je najednou taky nějak problematické, navíc rodiče se s rozchodem nemohou vypořádat a dávají to jednomu nebo druhému „pořádně sežrat“. Past je stále a jenom past.

Mýtus 3: Oba chceme „to samé“, takže problém neexistuje

Vždy jeden z partnerů po sňatku obvykle touží víc než ten druhý, nicméně nechce se přiznat, tak razí teorii toho dominantnějšího z páru. A v tom je ten problém. Statistiky ukazují, že snoubenci, kteří žijí ve společné domácnosti, se pravděpodobně rozejdou, pokud jeden z páru je k myšlence svatby odhodlanější než ten druhý. Proto se vždy ubezpečte, že společné nápady a plány do budoucna jsou opravdu synchronní. Jste si jistí, že nikdo nic nepředstírá?

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4298140/