Zase vás potkalo zklamání ve vztazích a vy už tak nějak nemáte sílu dát šanci další možnosti a lásce? Škodíte sami sobě! Přitom „oklepat se“ a znovu otevřít náruč příležitosti nemusí být tak těžké. Jak se něco takového dělá?
Ztracená důvěra? Život po nevěře partnera? Averze na muže? Klinická psycholožka Lisa Firestone z Los Angeles tvrdí, že mezi první kroky by mělo patřit uvědomění, že strachy ze závazků, vztahů či lásky doopravdy máme. Prvotní identifikace představuje něco jako odrazový můstek. Mnoho lidí se cítí podvedeně, staví se do role oběti a vlastně nevidí, že si tímto přístupem sami sobě škodí. Patříte-li mezi ně, pokuste se přijmout následující tři doporučení, které konečně zboří bariéry.
Ohlédněte se zpět
Kde kdo říká, že ohlížet se do minulosti je ztráta času. Není to tak docela pravda. Když zanalyzujete, na čem ztroskotaly vaše bývalé vztahy, co k tomu vedlo, jaké vás u toho doprovázely pocity a co vás díky tomu inspirovalo, identifikujete vaše „kritické vnitřní hlasy“. Pak už je snadnější odhalit vlastní opakující se chování.
„Lze vidět, jak vlastní obranný systém systematicky odpuzuje lásku. Jakmile začnete pracovat s těmito dřívějšími vzory, můžete se dostat až do dětství a zjistit, odkud vaše strachy pramení. Odmítli vás rodiče? Všimli jste si, že jejich vztah nebyl ideální? Pak vás to ovlivnilo víc, než jste možná čekali,“ uvádí zmíněná odbornice pro magazín Psychology Today. Možná je čas se rozejít se vzory svých rodin a nevnímat partnery jako hrozbu.
Zastavte vnitřního kritika
„On tě stejně nemiluje, nebuď blázen. Jo a víš, že máš silná stehna?“ Strachy jsou prostě strachy. Přichází, když je nejméně čekáme. Nepřiživujte je a na každou špatnost svého kritika odpovězte s úsměvem: „
No a co? Tomu chlapíkovi dám prostě šanci, i kdyby to mělo znamenat jen jednu příjemnou schůzku. Vždyť žiji tady a teď. A jsem taková, jaká jsem.“ Své „
slabší“ já znejistěte humorem a nadhledem. Však ono si rozmyslí, příště vás vyvádět z koncentrace!
Věnujte si čas
Je pohodlné se při prvním neúspěchu stáhnout do ulity a „lebedit si“ v těch starých a tolik uklidňujících kolejích, že? Tam se totiž člověk cítí bezpečně. Je to pochopitelné, ale pokud hledáte lásku, je nutné mít na paměti, že i ta se někdy „sekne“. Nechtějte všechno hned a připusťte omyly. Ten, kdo vám původně byl sympatický, se najednou odtáhl. V pořádku. Nebyl to ten pravý. To však neznamená, že chyba je ve vás. Pokazit se mohlo hodně věcí – třeba načasování. Takový je život.
„Mnozí z nás žijí ve strachu, že jsou zranitelní. A taky se to všude hemží radami typu ‚nikdy nevolej dřív jak za tři dny‘, nebo ‚nikdy neříkej miluji tě jako první‘. Já k tomu říkám jedno. Být zranitelná je známkou síly, ne slabosti. Vždycky tak říkajíc přežijete, a nakonec zjistíte, že ustojíte jakoukoli situaci. Proč si ji ještě komplikovat nějakými naučenými postupy nebo frázemi? Buďte sama sebou,“ doporučuje Lisa Firestone s tím, že když člověk potlačuje emoce nebo bolesti, zároveň potlačuje i radost a lásku. Je to tak?
Sledujte nás na sociálních sítích:
