Většina lidí obdivuje ty, kteří se nesobecky obětují pro dobro druhých, věnují jim své vlastní peníze či jim pomohou při strádání, budování příbytků potřebným a zachraňování životů v rozvojových zemích. Jenže, obdiv vůči nim neznamená, že je chtějí mít za partnery. Většinou ani za kamarády. Vyplývá to z psychologické studie vědců z Oxfordské a Yaleovy univerzity. A podle autorů je to zcela normální.
Jako lidé jsme totiž sobci a chceme především partnery, kteří nad všechny ostatní zájmy stavějí nás samotné a rodinu, kterou s nimi tvoříme. Podle psychologů z Oxfordské a Yaleovy univerzity jsou tak velmi atraktivní jedinci, kteří projevují zájem o svou vlastní rodinu, zatímco altruisté věnující se cizím jsou nepřitažliví. Třebaže obdivovaní.
Protekce pro kamarády
„Když pomoc cizím stojí v rozporu s pomocí rodině a příbuzným, lidé dávají přednost těm, kdo projevují nadržování a zvýhodňování, i když ve výsledku to znamená konání méně pro obecné dobro,“ tvrdí doktorka Molly Crockett z Yaleovy univerzity.
Její tým provedl řadu experimentů a z výsledků prý vyplývá, že nadržování a protekce jsou důležité i pro přátelství.
„Přátelství vyžaduje nadržování, klíčovou věcí v přátelství je, že se ke kamarádům chováte tak, jak byste se k cizím nechovali. Kdo by chtěl kamaráda, který vám nepomůže, když potřebujete,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu profesor Jim Everett z Oxfordské univerzity.
Jak je to u politiků?
Naopak u šéfů, politiků a jiných vedoucích pozic lidé očekávají, že budou protekci odsuzovat. A nadržování je u nich naopak rysem silně neatraktivním.
„Politik, který by dával přednost sobě a své rodině nad zájmy státu, by byl pro zemi skutečnou pohromou,“ dodává profesor Everett.
