Některé chování se nám zdá tak nedůležité, že máme tendenci ho přehlížet. Ale i tyto zdánlivé maličkosti nám mohou hodně napovědět o charakteru člověka.
Patříte k těm, kteří rádi sledují ostatní lidi? Dokážete sedět hodiny na lavičce nebo v kavárně a jen tak sledovat, co se děje? Pak určitě dobře rozumíte lidem a svoji schopnost dále zdokonalujete svým bystrým pozorováním a schopností porozumění.
Existují určité způsoby chování a zvyky, které vypovídají mnohé o osobnosti člověka – aniž bychom o nich mnoho věděli. Mezi tyto domnělé maličkosti patří následující.
Dochvilnost
Jsou v podstatě lidé, kterým je snazší správně odhadnout čas a tím pádem i být všude včas, a jsou tací, kteří to tak dobře nedělají. Ale s pochopením pro to druhé: Každý, kdo se na každou schůzku dostaví vždy pozdě, se prostě dostatečně nesnaží. A to obvykle proto, že takoví lidé považují sebe a svůj čas za důležitější než čas jejich protějšků. Většina z nás se někdy opozdí, a proto jistě chápe, že někdo jiný je čas od času nedochvilný. Ale pokud se opravdu nestaráte o to, že necháváte ostatní čekat, pravděpodobně jste sobci i v jiných oblastech svého života.
Umět se omluvit
Zda a jak lidé přiznávají sobě i ostatním, že udělali něco špatného, je také velmi smysluplné. Umět se omluvit je důležitá dovednost a ukazuje určitou úroveň mentální a emocionální vyspělosti. Pokud se někomu podaří přijít s opravdovou omluvou bez obviňování toho druhého („Je mi líto, ale VY také …“), pak to mluví o charakteru daného člověka.
Jednání se servisním personálem
Všichni lidé mají stejnou hodnotu – a proto si zaslouží stejnou míru respektu, bez ohledu na jejich práci, finanční situaci, původ, barvu pleti, náboženství a tak dále. To, jak se kdo chová ke svým bližním, proto mnohé prozrazuje. Zvláště významné je často jednání s obslužným personálem, jako jsou číšníci, recepční nebo prodavači. Někteří lidé se cítí nadřazeni, zvláště pokud vydělávají více peněz, a zastávají zdánlivě důležitější práci než osoba, která jim podává jídlo v restauraci. Pokud se k nim chovají blahosklonně, nedívají se na ně, neděkují – naznačuje to jejich problém s vlastním egem.
Chování ve skupině
To, jak se člověk chová ve skupině, může být stejně vzrušující a odhalující. Existují v zásadě dva typy lidí – více extrovertní a více introvertní. Ti první často prosperují v situacích s mnoha lidmi, zatímco ti druzí jsou často rychle zahnaní do kouta. Ale lze pozorovat i další chování ve skupině. Například zda někdo neustále skáče do řeči nebo naopak pouští druhé ke slovu jako první. Nebo zda se jeden člověk snaží zapojit všechny do konverzace, aby se nikdo necítil odstrčený. To je dobrý způsob, jak říct, jak je někdo empatický a přemýšlivý.
Zdroj: názory autora
