Ekologové se domnívali, že globální změně klimatu budou lépe odolávat ekosystémy v horách a hlubokých stinných lesích. Ty totiž obecně prodělávají během roku menší teplotní výkyvy než otevřená krajina, do níž se opírá slunce po celý den. Jenže výzkumy z Británie dokazují, že tomu tak není.
I v horách a hlubokých lesích přichází jaro o dva týdny dříve než v šedesátých letech minulého století. A i tam se líhne dříve hmyz, který tak unikne hmyzožravým tažným ptákům, jež jsou na něm závislí.
Ptáci v ohrožení
Ekosystém tak zcela přichází o svůj soulad a režim. Živočichové totiž nejsou schopni rychlým změnám klimatu čelit. Jaro přichází v průměru o dva týdny dříve než před padesáti roky, to znamená, že se dříve objevují housenky a larvy hmyzu, které se masově líhly až v době, kdy se vrátili na hnízdiště z dalekých zimovišť hmyzožraví ptáci.
Ti totiž přilétají každý rok ve stejnou dobu, nemohou tisíce daleko vzdáleni v tropech či subtropech vědět, že už je tady jaro. Když přiletí, hojnost potravy je za svým vrcholem a pro jejich mláďata zbývá méně bílkovin. Populace těchto ptáků tak klesá.
Bez výjimky
Vědci se domnívali, že právě horské a lesní ekosystémy budou jakýmsi tlumičem globálních změn klimatu, neboť jsou celoročně chladnější a teplotně se méně mění než otevřená krajina a města.
Ale výzkumy posledních deseti let a srovnání s výzkumy z šedesátých let hovoří o tom, že jaro přichází dříve ve všech oblastech krajiny od měst po hory a hluboké lesy. Všude se dříve líhne hmyz a také dříve hnízdí netažní ptáci. Jen ti tažní se nemohou přizpůsobit.
Další problémy na obzoru
„Neočekávali jsme, že se dřívější nástup jara tak rychle a výrazně projeví také v hlubokých lesích a horách stejně jako v otevřené travnaté krajině a městech. V oblastech, kde jsme očekávali mnohem rychlejší vývoj, třeba v městských parcích, je míra rychlejšího nástupu jara a vývoje hmyzu stejná jako v lesích a horách. To celé směřuje k mnohem složitějšímu obrázku klimatické změny, kvůli níž budeme mít větší problémy předpovídat reakce ekosystému, a také se na ni o to hůř budeme jako ochránci přírody připravovat,“ míní britský entomolog doktor James Bell.
