Světová zdravotnická organizace tvrdí, že trávicím traktem člověka denně projde tolik mikročástic plastu, že to za týden vydá na jednu platební kartu. Za měsíc už je to hrst, za rok čtvrt kila, což odpovídá velké míse s těstovinami. Mikroplasty konzumujeme s pitnou vodou, pivem, mořskými plody, mořskou solí a dalšími produkty. Mikroplastům se ale nevyhnou ani kultury v odlehlých částech divočiny, přináší je tam vzdušné proudy.
Lidé produkují plasty přes sedmdesát let. A tři čtvrtiny dosavadní produkce jsou uloženy v životním prostředí. Největším zdrojem jsou textilie – oblečení, koberce, závěsy. Z vláken se rychle ulamují částečky, které jako prach víří vzduchem, kolují atmosférou a dostanou se do nejvyšších míst v Alpách či Himálaji či nejodlehlejších oblastí Arktidy.
Kde se skrývá nejvíce mikroplastů
Mikroplasty jsou dnes všude, včetně nejhlubších míst oceánů. Právě moře je zdrojem plastů v lidské potravě. Kdykoli si člověk dá mušle, korýše, chobotnici, mořské ryby či mořskou sůl, pojídá stovky až tisíce plastových částeček.
Každý týden sníme plasty velikosti platební karty
Podle Světové zdravotnické organizace každý týden spořádáme plasty, které by stačily na výrobu víčka na plastovou láhev či kreditní kartu. Za měsíc je to jednadvacet gramů, za rok čtvrt kila. Za život dvě plastové popelnice.
„Vše, co víme, je, že pojídáme plasty a že se v našem těle můžou chovat toxicky. Je to rozhodně důvod zabývat se tím,“ tvrdí doktor Thava Palanisami z University of Newcastle v Austrálii, který je jedním z autorů studie Světové zdravotnické organizace.
Děsivé prognózy
Podle expertů každé tři metrické tuny mořských ryb vylovených v roce 2025 budou obsahovat tunu plastů.
Pětasedmdesát procent všech plastů vyrobených člověkem od poloviny dvacátého století jsou odpad uložený v životním prostředí.
„Nejenže plasty znečišťují oceány a vodní zdroje, kde zabíjejí život, ale jsou v nás, dnes už se nikdo na světě nemůže vyhnout konzumaci plastů,“ uvedl šéf Světové zdravotnické organizace Marco Lambertini.
