Samozřejmě, že se vždy někde na zeměkouli najde někdo, kdo je na tom mnohem hůř než já. Ale občas si postěžovat a čekat soucit od svých bližních potřebuje asi každý. Nebo ne?
Někdy ležím večer na gauči s velkou dávkou sebelítosti a stěžuji si na všechno, co mi přijde na mysl – na svého manžela, počasí, šéfa, finanční úřad… Všechno je hrozné! Nespravedlivé! Nikdo mě nemiluje! A jsem tlustá!
Já chci ale utěšit!
Můj manžel je ale pragmatik. Poslouchá moje nářky tak maximálně pět minut, a pak použije tu nejodpornější zbraň – dobře míněné řešení! „Tak víc sportuj.“ „Promluv si se šéfem.“ „Nekupuj tolik čokolády, a pak ji nebudeš tolik jíst.“ Jenže já momentálně svoje problémy vyřešit nechci! Chci prostě jen tak sedět, stěžovat si a chci, aby mě litoval. – „Já ti fakt nerozumím,“ zabručí můj manžel a zapne zprávy, aby mi do tváře vmetl, jak neuvěřitelně hloupé a neoprávněné je mé fňukání s ohledem na události ve světě.
Nejsem sobec, jenom občas zase žena
A samozřejmě má pravdu. Ano, já vím, že nemám důvod si doopravdy stěžovat. Fňukání je jasným fenoménem prosperity. Čím lépe jsme na tom, tím více cítíme nutkání zmenšovat naše štěstí a získat si tak trochu více pozornosti. A zajímavé je, že zřídka slyšíte lidi, kteří mají vážné starosti a kteří jsou na tom opravdu špatně – například proto, že jsou nemocní, hladoví nebo chudí – si na něco stěžovat. Pravděpodobně proto, že potřebují veškerou svou sílu, aby přežili.
Hledejte útěchu u kamarádky
A přesto je dobré čas od času si postěžovat, jen kvůli samotnému fňukání. Fňukání je „provinilé potěšení“ , stejně jako konzumace rychlého občerstvení nebo špatné reality show: nezdravé, špatné pro karmu – ale v našem kontrolovaném, efektivním a na úspěch orientovaném každodenním životě tu a tam malé požehnání. Ale váš vlastní vztah je pro to obvykle nejhorším místem. Obvykle to nefunguje věčně, alespoň neznám jediný šťastný pár, ve kterém by partneři reagovali s láskyplnou pozorností na větu „A opravdu si nemyslíš, že jsem příliš tlustá?“ i po letech.
Na útěchu a pochopení při takových starostech je nejlepší kamarádka. Můžete se scházet podle potřeby – pravidelně nebo nárazově a stěžovat si na co chcete. Na počasí, manžely, děti, práci, šéfa… A domů se vrátíte zase plné síly a výborně naladěné.
Zdroj: názory autora - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích:
