Deprese je závažné onemocnění, které nepostihuje jen psychiku, ale protože je to choroba mozku, který řídí všechny ostatní funkce v těle, často se projevuje v mnoha fyzických potížích. A patří k nim i velmi závažná onemocnění oběhové soustavy. Podle dánských vědců lidé s depresí trpí srdeční arytmií sedmkrát víc než zdravý člověk. Po nasazení léků už za půl roku riziko klesne na minimum.
Autoři z Aarhuské univerzity v Dánsku analyzovali zdravotní stav 785 254 osob, které užívaly antidepresiva v letech 2000 a 2013. Z analýzy zdravotního stavu dotyčných vyplývá, že na počátku deprese před léčbou bylo riziko srdeční arytmie a selhání srdce více než sedmkrát vyšší než u osob bez deprese. První měsíc po nasazení léků kleslo riziko na trojnásobek ve srovnání se zdravými a po šesti měsících až roce léčby už bylo shodné s lidmi bez deprese.
„Běžnou znalostí je to, že mozek a srdce jsou propojeny. Deprese předpovídá rozvoj onemocnění věnčitých cév srdce a zhoršuje jeho prognózu. Náš výzkum naznačuje, že užívání antidepresiv nesouvisí s rozvojem arytmie (fibrilací síní), ale naopak užívání těchto léků může riziko u osob trpících depresí snížit,“ uvedl jeden z autorů doktor Morten Fenger-Grøn.
Pozor na biorytmy
Deprese je závažné onemocnění, a tak není divu, že se jí vědci neustále snaží přijít na kloub. Nedávno se zaměřili na rizika deprese a ignrování našich vnitřních hodin. Závěry? Pokud patříte mezi takzvané sovy, měli byste se mít na pozoru.
Denní rytmy společnosti se ne vždy shodují s denními biologickými rytmy jedince. A tak ti, kdo se narodí jako sovy s tendencí ponocovat a dlouho vyspávat dopoledne, dost trpí. Musejí vstávat do školy a poté do zaměstnání, ačkoli jejich tělo není na probuzení připraveno. A to se může negativně odrazit ve zdraví. Fyzickém i psychickém. Vědci z Colorada prokázali, že ženy sovy kvůli rozladění biorytmů trpí mnohem častěji depresemi.
Tým z Boulderu vyšetřil dvaatřicet tisíc žen a rozdělil je do tří skupin podle toho, kdy chodily spát a kdy vstávaly. Ve skupině žen, které vstávaly brzy ráno a chodily brzy večer spát a jimž se přezdívá skřivani, bylo mnohem méně trpících depresí. Ve sledovaném vzorku bylo sedmatřicet procent "skřivanek", deset procent sov a třiapadesát procent patřilo někam mezi obě skupiny.
Podle autorů můžou mít na vyšší riziko rozvoje deprese u sov vliv dva faktory. Jednak tito lidé častěji ponocují, jsou tedy aktivní v temnou část dne a část světelné etapy dne prospí, takže můžou mít méně slunečního záření a světla. A ví se, že lidé žijící v temných oblastech světa (kupříkladu Skandinávci), častěji trpí depresemi.
Ale na rozvoj depresí může mít vliv také rozladění osobních biorytmů a rytmů společnosti, kdy sovy musejí vstávat do práce, když mají ještě noc. A protože nejsou schopny usnout brzy večer, jejich spánek je většinou kratší než u skřivanů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
