Hladina testosteronu v krvi muže je nejvyšší mezi jeho dvacátými a třicátými narozeninami. Po třicítce začne klesat a s přibývajícími roky se hladina tohoto hormonu výrazně snižuje. Muži přicházejí o svou sílu a také energičnost. Později ve stáří se dostavují únavnost a potíže se sexuálními funkcemi. Zvyšovat testosteron lze přirozeně silovými sporty, řada mužů na Západě ale dnes sahá také po náhradní hormonální léčbě. Jenže ta souvisí s vážnými zdravotními riziky.
Čím vyšší hladina tohoto hormonu později v životě, tím vyšší riziko infarktu, mrtvice a srdeční zástavy. Vyplývá to ze studie kardiologů ze City University of New York a Hongkongské univerzity, kteří sledovali čtyři sta tisíc mužů. Vysoká hladina testosteronu v krvi souvisí s vysokou mírou krevních sraženin, selhání srdce a infarktů.
„Testosteron velmi přispívá k tromboembolii, selhání srdce a infarktu myokardu u mužů,“ tvrdí profesorka Mary Schooling ze City University of New York.
Lékaři, kteří mužům předepisují náhradní hormonální léčbu testosteronem k zvýšení energie v těle a zlepšení sexuálních funkcí, by podle ní měli velmi pečlivě zvážit zdraví oběhového soustavy pacienta a nevystavovat ho zvýšenému riziku smrtelných chorob srdce a cév.
Zajímavé zjištění
Hladina testosteronu volivňuje u mužů řadu pochodů. Se zajímavým zjištěním přišli nedávno také oxfordští vědci, když objevili zajímavý vztah mezi hladinou testosteronu v krvi muže a rizikem onemocnění rakovinou prostaty. Jedinci, kteří mají hormonu nejméně, onemocnějí zhoubným nádorem předstojné žlázy méně často.
Objev vědců z Oxfordské univerzity neznamená, že je jako muž lepší mít hladinu tohoto pohlavního hormonu nižší. Ale přispěje k chápání rakoviny prostaty, jejího vzniku a rozvoje a může přispět k novým metodám léčby. Třeba tím, že se u mužů s nádorem hladina hormonů sníží pomocí léků.
Rakovinou prostaty onemocní každý osmý muž v populaci. A ze sledování devatenácti tisíc mužů přitom oxfordští urologové prokázali, že u jedinců s nejnižší hladinou hormonu v krvi je riziko o dvacet procent nižší než u těch, kdo mají hladinu v normálním rozmezí.
„Je to zajímavý biologický objev, který by nám mohl pomoci chápat, jak se rakovina prostaty rozvíjí a jak postupuje,“ tvrdí profesor Tim Key z Oxfordu.
