Vědci i sami lékaři se již delší čas obávají, že dlouho trvající celková anestezie během složitých operací poškozuje mozek. Dosud však existovalo málo důkazů o dlouhodobém vlivu celkové anestezie na myšlení a paměť. Bohužel obavy nejsou liché. Rozsáhlá studie vědců z Wisconsinu dokázala, že několik hodin trvající operace dvakrát zvyšuje poškození a úpadek uvažování, paměti a myšlení.
Vyplývá to z devatenáctiletého výzkumu, který sledoval sedm tisíc osob. Během dlouhého chirurgického zákroku, který vyžaduje celkovou anestezii, mozek zestárne v průměru o čtyři měsíce a tři dny.
Podle autorů z University of Wisconsin by pacienti měli znát tato rizika a lékaři by je s nimi měli probrat, když zvažují zbytnou operaci vyžadující delší anestezii.
„Vliv operace na myšlení a paměť by měl být zvážen spolu s možnými pozitivními výsledky zákroku,“ míní doktor Robert Sanders z University of Wisconsin.
Pět dní v útlumu?
Výzkumem vlivu narkózy na mozek pacientů se zabývali i britští odborníci. A zaměřili se nejen na dlouhodobé dopady. Vědci z Londýna prokázali, že kognitivní funkce člověka jsou značně otupělé ještě pět dní po operaci a probuzení z narkózy. A stav je možné přirovnat k výstupu na Mount Everest, kde lidský mozek silně strádá nedostatkem kyslíku, jehož je v atmosféře vysoko nad mořem jen třetina ve srovnání s koncentrací u moře. Stejně tak během anestezie při operaci mozek nemá dostatek kyslíku a je po zákroku poznamenaný.
„Věděli jsme, že spousta lidí, která se krátce po operaci vrátí do zaměstnání, má velké problémy s myšlením a pamětí, ale nebylo jasné, čím je to způsobeno,“ uvedl jeden z autorů studie profesor Stanton Newman ze City University of London.
Stejně jako u horolezců po extrémním výstupu na nejvyšší body planety i lidé po delší narkóze trpí následky nedostatečného zásobení mozku kyslíkem.
