Řada z nás už někdy zaslechla, že nejlepší formou redukce hmotnosti je kardio trénink nalačno.
Toto tvrzení je často založeno na tom, že díky sníženým hladinám glukózy a inzulinu dochází ke zvýšené činnosti enzymu hormon-senzitivní lipázy, která se výrazně podílí na štěpení tuků a naše tělo tak využívá jako dominantní zdroj energetického krytí právě tuky.
Jak to vlastně doopravdy je?
Spoustu studií toto tvrzení sice potvrzuje, ale je nutné se na celou problematiku podívat z trochu širší perspektivy. Ukazuje se totiž také například to, že pokud dochází při fyzické aktivitě ke zvýšené utilizaci, lajcky řečeno ,,využití‘‘ tuků, ve zbylém průběhu dne je naopak umocněna utilizace sacharidů. Zároveň pokud tréninku předchází konzumace nějakého jídla, může být do určité míry zvýšen energetický výdej v rámci následující tréninkové jednotky.
K přímému porovnání přístupů „fed“ a „fasted“ z pohledu redukce tělesné hmotnosti došlo v několika studiích. Velké rozdíly v úbytku hmotnosti však nebyly prokázány a obdobně tomu bylo i u parametru aktivní tělesné hmoty tzn. i hmoty svalové.
Pokud se na srovnání zaměříme optikou sportovního výkonu (hlavně tedy vytrvalostního charakteru), Významné výhody „fasted“ přístupu nebyly nalezeny.
Ukazuje se, že především v nižších intenzitách významně neovlivňuje sportovní výkon ani jeden z přístupů, nicméně v některých případech byl „fed“ přístup shledán jako vhodnější. A to v případě u vytrvalostních aktivit trvajících déle než 60 minut nebo u výkonů, při nichž se pohybujeme ve vysokých intenzitách – v těchto případech lačnění přináší zvýšená rizika spojená zejména s hypoglykémií (vyčerpání, slabost, zhoršený výkon, atd.). Zde se právě nízká hladina glykogenu ukazuje jako problém a ještě výraznější komplikace by to mohla být v případě vícefázových tréninků, kde nedostatečné zásoby glykogenu mohou výrazně limitovat fyzický výkon. Popravdě sacharidy patří mezi jedny z nejvíce ergogenních složek potravy a při jejich nedostatku může být limitován i fyzický výkon (především pokud se bavíme o vytrvalostním charakteru).
Běhání nalačno tedy rozhodně není jediná a nejvhodnější možnost redukce hmotnosti. Mnohem důležitější než kdy jíme, je, co jíme a jaká je naše celková denní energetická bilance. pro hubnutí je zásadní kalorický deficit! Stejně tak nebyla prokázána významná pozitiva běhání na lačno ve vztahu ke sportovnímu výkonu, naopak v určitých případech může přinášet spíše negativa.
Měli bychom se tedy v první řadě zaměřit na své vlastní pocity, na kvalitu výkonu a jednoduše si zvolit variantu, kde se cítíme příjemněji.
