Psi, delfíni či papoušci nejen reagují na své jméno a chápou jeho význam, ale také se dokážou naučit mnoho různých povelů a porozumět významu lidské řeči. Nikoli tedy jednotlivým slovům, ale chápou intonaci a další vlastnosti zvuku. Ničeho takového však nejsou schopny kočky. Sami majitelé tak někdy tápou, jestli vůbec vnímají své vlastní jméno. Japonští vědci dokázali, že vnímají. Ale větší význam pro ně nemá.
Tým doktorky Acuko Sajto z Univerzity Musašino v Tokiu testoval osmasedmdesát koček. Některé z nich žily izolovaně v domácnosti a jiné v kočičích kavárnách. Všechna zvířata byla testována na různá slova. Sérii slov pak buď zakončilo jméno zvířete, nebo jméno jiné kočky. A slova předčítala buď cizí osoba, nebo majitel.
Zvuk bez většího významu
Už podle očekávání kočky reagovaly nejsilněji na své jméno přednášené majitelem. Ale u koček žijících v kavárně byly odezvy nejslabší. A to zřejmě proto, že žijí mezi více kočkami a jejich jméno mezi ostatními zaniká.
Z toho dále vyplývá, že ačkoli kočky na jméno reagují, nechápou jeho význam. Spíš dokážou tento zvuk lidské řeči odlišit od jiných zvuků, protože si ho spojují s jídlem či odchodem k veterináři – majitel užívá jméno kočky, když ji chce přivolat k misce či odchytit.
Jméno jako předzvěst jídla
„Kočky jsou citlivé k rozdílům ve vlastnosti lidské řeči. Někteří majitelé tvrdí, že jejich kočky dokážou rozlišit své vlastní jméno a slova související s potravou... Ačkoli kočky projevují porozumění svému jménu, zřejmě mu nepřikládají žádný hlubší význam. Učí se tento zvuk vnímat jen proto, že si ho spojují s potravou nebo něčím negativním jako odchodem k veterináři. Kočky žijící v kavárnách přitom nedokážou dost dobře rozlišit mezi svým jménem a jménem ostatních koček,“ tvrdí doktorka Sajto.
Sledujte nás na sociálních sítích:
