Většina dětí se rodí jako jedináčci, sourozence buď dostanou až dodatečně, nebo ho už mají na světě. Ovšem někteří z nás sdíleli prostor se sourozencem už 9 měsíců před narozením. A i když jsou dvojčata vlastně jevem úplně normálním, jejich rodiče často čelí otázkám a reakcím, které ostatní rodiče nezažijí.
Takže pokud máte ve svém okolí rodinu s dvojčaty, určitě neříkejte věty typu:
„Páni, a počali jste je přirozenou cestou?“
Myslíte to dobře, vlastně jste jen normálně zvědaví, protože víte, že vícečetná těhotenství bývala po umělém oplodnění častější. Ale na tak intimní věci se neptejte! Vždyť se vlastně dotazujete na velmi citlivé věci, jako je milostný život, intimní zdraví nebo neplodnost.
„Hm, já bych dvojčata teda nechtěla...“
Jasně, zatímco pár před vámi prostě jen někam zašel a dvojčata si objednal. Možná budete překvapeni, ale něco takového jako počet dětí v děloze není volbou.
„No, to jsi musela mít obří břicho!“
Ano, dvě děti rovná se větší těhotenské bříško. Možná ne úplně dvojnásobné, ale skoro. Ovšem upozorňovat na něco takového je krajně netaktní (zvláště v době tolik zaměřené na vzhled a postavu). Ono to totiž zní, jako byste říkali, že je novopečená maminka pořád dost „rozměrná“…
„A je nějaké chytřejší?“
Žádáte matku nebo otce, aby si vybrali mezi svými dětmi a jedno označil za hloupější? Horší otázku už jste snad ani položit nemohli…
„Poznáte je od sebe?“
Samozřejmě! I když vám se to na první pohled nezdá, i dvojčata (včetně jednovaječných) jsou rozdílná, každé dítě je jedinečné. A kdo jiný už by to měl vědět než jejich maminka nebo tatínek?!
Sledujte nás na sociálních sítích:
