Komentáře k článku

Asi jak kdy. :-)

obcas jen

Jelikož syn nechtěl být již od svých dvou a půl roku v dětské postýlce, kterou jsme měli v ložnici, naučili jsme ho spát ve svém pokojíčku. Nebylo to hned a nebylo to lehké, pláč atd...ale chce to vytrvat. Po týdnu už to bylo lepší a lepší... Je jasné, že malé dítě občas slyší zvuk, kterého se bojí ...tak přiběhne k nám, ale vždycky se zase vrátí do svého pokojíku a spí s kopou plyšáků a s rozsvícenou tlumenou lampičkou.:);-)

Rodiče by měli mít soukromí v posteli.Děti s námi nikdy nespali.

někdy ano :-)

Už dávno ani ve stejném pokoji, natož v posteli. Domov má být pro dítě oázou bezpečí a tak se nesmí bát spát samostatně. A na pomazlení je času dost přes den. V noci se spí.

děti mají mít vlatní postýlku;-)

Rozhodně ne

Za mě rozhodně ne

Já už mám dospělé děti.Ale i syn i dcera s dětmi spí a já to rozhodně neschvaluji.Ovšem jim do toho nemluvím,je to jejich věc.*5**5*

Už mám dospělé děti.:-O