Nošení obuvi od útlého věku do dospělosti má negativní vliv na vývoj chodidla i na celý pohybový aparát především u dolních končetin. Podle vědců z Leedsu jsou přitom rozdíly patrné při srovnání teenagerů různých kultur. Lidé chodící v botách mají užší chodidlo a spadlou klenbu, při běhu a sportu navíc přetěžují klouby a svaly nohou.
Vědci z Leedsu srovnali zdraví dolních končetin u dospívající mládeže a dětí z Německa, Jihoafrické republiky a Nového Zélandu. V první zemi většina nosí boty od útlého věku, v druhé naopak většina mladých chodí bosky. Na Novém Zélandu tráví polovina teenagerů spoustu času bosky, ale chodí také v obuvi.
Zátěž na klenbu
U první skupiny je typické postižení vývoje chodidla a zdraví nohy. Jednak mají užší chodilo a spadlou klenbu. A to proto, že boty umožňují přenášení váhy na patu, což je ale nepřirozené. Bez bot člověk na patu nemůže došlapovat, protože ho to bolí.
Bez bot tedy přenáší většinu zátěže na špičku a střed nohy, čímž ale chrání nejen patu, ale také celou nohu a především klenbu. Stres vyvolaný nárazem chodidla na podrážku se nepřenáší do kloubů a svalů nohou.
Sport bez tenisek?
Ještě patrnější je to pak u sportujících mladých. Ti, kteří nosí boty – a zvláště ti nosící speciální boty s odpružením paty – mají častěji spadlou klenbu a poškozené klouby a svaly. Dělají totiž delší kroky a náraz se z paty přenáší do kolene a kyčlí.
Naopak bosí běžci dělají kratší kroky, i když nejsou pomalejší, nohu mají více ohnutou a stres se nepřenáší do nohy, protože nedošlapují na patu a svaly kolem kotníku jsou pevnější a náraz tlumí.
„Děti a teenageři, kteří vyrůstají hlavně bez bot, jsou dost silní na to, aby běhali rychle a na dlouhé vzdálenosti bez bot. Výskyt bolestivosti nohou u novozélandských studenů je mnohem nižší než u běžné západní populace. Tyto objevy naznačují… že by mladí lidé a děti měli častěji chodit bosky,“ tvrdí profesor Peter Francis z Leeds Beckett University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
