Komentáře k článku

Spíš naopak, holky otravnější a kluci větší tupouni.

Za mého dětství to nebylo jiné. Jenže já si tu pistolku stejně vynutila a lítala s klukama i tak. No a ve vnuceném kočárku jsme vozili munici.

My jsme zase přivazovali panenky k "mučednickým kůlům" a stříleli jsme po nich z vlastnoručně vyrobených luků...celé dětství jsem poslouchala několikrát denně "pane Bože, co z té holky vyroste..." *4*

Jenže když si holka hraje s pistolí, autíčky nebo lítá s klukama a obléká se jako kluk, je naprosto všechno v pořádku. ;-) Ale běda když by si kluk chtěl hrát s panenkou, nebo si obléknout holčičí šaty, to na něj hned budou všichni koukat jako na úchyla.>:( V tomhle mi společenská pravidla připadají dost nešťastně nastavená a ať mi nikdo netvrdí, že to také společnost nerozděluje.>:( Navíc jak už zde bylo zmíněno, jsou kluci i geneticky a zdravotně více zranitelnější, mě je jich naopak moc líto. Sice jsem ráda, že jsem holka, ale až budu mít jednou děti, tak rozhodně bych nepreferovala víc dceru před synem, to mi připadá hloupé.

Na tom, že kluka baví víc panenky, nevidím nic špatného - s těmi sukněmi je to k zamyšlení *16* ale nesouhlasím s vámi v tom, že se preferují holky - opak je pravdou, vidím to kolem sebe. A bohužel to dělají chlapi i ženy a štve mě to od dětství "on je kluk, to je normální..." za totéž dostane holka minimálně "držkovou".

Souhlasím s Lentilkou, že kluci to mají v tomhle fakt těžší, protože když se klukovi budou víc líbit panenky než auta, tak hned si každý bude minimálně ťukat na čelo. No a s holčičím oblečením to už je úplná katastrofa. Přitom mě osobně to připadá tedy jako diskriminace, ať si přece každý nosí co chce! Já v dětství běžně nosila oblečení po starším bráchovi i do školy a nikdo to absolutně neřešil, tak fakt nechápu, proč je tak strašné kdyby si kluk chtěl vzít sukni nebo šaty. A všimněte si, kolik je například v prodeji časopisů jen pro holky, v trafikach jsou k máni i různé balíčky s ozdobami a hračky pro holky, viděla jsem i kider vajíčka s růžovým vrškem speciálně pro holky, ale pro kluky nic takového není! Ale zase naopak nesouhlasím s tím, že by klukům všechno procházelo, u nás zase naopak všechno (a kolikrát i neprávem) odnášel brácha, protože když jsem něco provedla, tak vždycky dostal seřváno nebo výprask on, že je starší, má být rozumější a dávat na mě pozor a když to byla doopravdy prokazatelně moje vina, tak se to přešlo tím, že jsem holka a maximálně jsem dostala vynadáno, zatímco on vždy za stejný nebo i menší průšvih dopadl mnohem hůř. *6*

Víte proč se holky smí obékat jako kluci, ale kluci jako holky ne? Patriarchát. Ženskost je totiž v naší společnosti brána jako slabost.

Ty sukně mě nepohoršují, jen nechápu, proč by chtěl někdo nosit něco tak nepraktického, když nemusí :-) Já jsem zažila to "upřednostňování" kluků v rodině i ve škole - o školce už ani nemluvím. Ale fakt je, že manžel "razil" cestu své mladší sestře nějak tak, jak to popisujete. Ono je asi taky rozdíl v tom, jestli je starší kluk nebo holka (sourozenci).

Mě tedy šaty nebo sukně připadají pohodlnější než kalhoty, ale je fakt, že si v tom kluka moc nedovedu představit oblečeného...:-p;-) No a u nás doma jsem teda byla v dětství taky protěžovaná spíš já než brácha a jak tady už někdo psal, taky mi procházely průšvihy mnohem víc než jemu, takže na tom asi něco bude.

Ono to ale není tím, že by holky byly méně nemocné. Ony jsou jen hůř diagnostikovatelné. Protože třeba ADHD se u kluků projevuje výbušností, neklidem, "zlobením", nesoustředěností apod, u holek se projevuje nadměrnou potřebou se zavděčit, stahováním se do sebe, tichostí (dítě nevnímá okolí, v hlavě si vymýšlí vlastní realitu). Podobně opačné jsou i projevy autismu. A všechny tyhle projevy jsou charakterové "přednosti", které se do holek snažíme nacpat už od narození. Takže nemocné holčičky prožijí dětství, aniž by měly diagnózu, léčbu a pomoc okolí....