Komentáře k článku

S dětmi jsem si hrála a ještě více s vnoučaty. Jsou to krásné vzpomínky.*1*

Byla jsem na děti sama a tak jsem jim bohužel nemohla věnovat tolik času, kolik bych chtěla.

Dost jsem se synům věnovala. Pomáhali mi při práci, stavěli jsme z lega, chodili na dlouhé procházky, mastili jsme karty, před spaním jsem jim četla pohádky. Hráli jsme si na Indiány, s dinosaury. Ale měli jsme jedno pravidlo. Když jsem došla z práce, nejdřív jsem si uvařila kafe. Pak mohli vyprávět. No a když se vrátil z práce otec, přivítali ho, ale pak si zalezli do pokojíku a hráli si sami. Věděli, že otec bude jíst, na chvíli se natáhne, pak si dá kafe a než rodiče půjdou po své práci, tak si chvíli povídají. Někdy šli pomáhat a to se u práce probírala škola, fotbal, film, co viděli..Vždy však respektovali, že rodiče si potřebují vydechnout, a že chtějí být také chvíli spolu sami. Někdy po šichtě a nákupu člověk prostě nedokáže hned přepnout na dětské žvatlání. A než se na dítě utrhnout či se mu vynuceně věnovat, tak je lepší mu říct, že si potřebuji odpočinout. Děti nejsou hloupé.

Moc ráda jsem si hrála s dětmi.Dnes si hraji s vnučkou,a moc mě to baví.