Jakkoli je být rodičem nenapodobitelná a nádherná záležitost, stejnou měrou existuje jedna věc, která spolehlivě vytočí i toho největšího kliďase – hračky v obýváku. Tedy ne dvě nebo tři, ale odhadem tak pět set.
Děti v zimě – to je každý rok výzva. Jak snadná je starost o děti v létě, jakmile se venku ochladí a je sychravo a tma, stávají se z andílků malí čerti.
Běžte ven!
Samozřejmě, i přestože je venku zima, ven jít mohou. A to by fakt hodně pomohlo! A existují i vnitřní prostory, kde se může dítě docela dobře vybít, ale bohužel zima působí i na většinu dospělých (dobře – aspoň několik z nás), a tak i nám se nikam nechce. A nakonec tím nejvíc trpí náš obývák. Děti by za normálních okolností mohly směle soutěžit v „Lenochovi roku“, ale jen do té doby, než se dostanou do obývacího pokoje. Z toho se rázem stane hotové bitevní pole.
Aspoň kousek řádu v chaosu
Existuje spousta lidí, kteří mají dům jako ze škatulky. A pak jsou ti ostatní. Ti, u kterých sice částečně vládne chaos celoročně, ale od listopadu do března je kuchyňský stůl centrem malířského ateliéru a manufaktury na cokoli a obývací pokoj se změní v Lego svět, dům pro panenky se zahradou a výběhem pro koně nebo parkoviště pro několik desítek autíček. A to vše uspořádané podle principu chaosu.
Tohle je můj obývák, sakra!
Když jsem minule zase šlápla na kostku z Lega, na skákající noze uklouzla na autíčku a před zlomeninou mě zachránila jen věž z polštářů, už nade mnou stál můj potomek a zlobil se, že jsem mu zbořila jeho celodenní úsilí. „Ale tohle je sakra můj obývák!“ vyletělo ze mě tehdy. A pozor! Ačkoli se zdá, že nás děti vůbec neposlouchají, když jim vštěpuje moudra do života, poslouchají. Protože moje dítě mi na to odpovědělo: „Ale vždycky nám říkáš, že se máme rozdělit…“
Rozhodla jsem se tedy pro podobnou strategii a jako obývák a pracovnu využívám jejich dětský pokoj. Abych mohla kontrovat stejně, až se zase budou chtít vrátit do svého pokoje. Počítám – tak v 16 to přijde.
Zdroj: názory autora, kidshealt.com, healthline.com
