Má dokonale uklizený byt, děti chodí na kroužky, pravidelně cvičí a ještě zvládá kariéru. Zatímco vy máte pocit, že sotva stíháte běžný den. Srovnávání s ostatními rodiči dokáže člověku velmi rychle pokazit náladu. Jenže možná vůbec není důvod cítit se jako ten, kdo něco nezvládá.
Stačí jedno setkání s jiným rodičem a člověk se může začít ptát, jestli to všechno dělá správně. Zatímco vy ráno zápasíte s dětmi, snídaní, hledáním ztracené boty a odchodem do školy či školky, někdo jiný působí, jako by měl celý život dokonale zorganizovaný. Jeho děti jedí zdravě, pravidelně sportují, tráví minimum času u obrazovek, a ještě mají spoustu zajímavých aktivit.
A rodič, který to poslouchá, si může pomyslet: Proč tohle nezvládám také? Právě tady začíná nenápadná past. Místo abychom hodnotili vlastní život podle toho, co vyhovuje naší rodině, začneme se poměřovat s někým jiným.
Každá rodina má jiné podmínky
Srovnávání je přirozené. Lidé se odjakživa dívají na své okolí a podle něj si vytvářejí představu, jestli se jim daří. V rodičovství je ale tento mechanismus obzvlášť silný. Důvod je jednoduchý. Neexistuje totiž jeden univerzální návod na to, jak být dobrým rodičem. Každá rodina má jiné potřeby, možnosti, povahu i každodenní rytmus.
Někdo má dítě, které miluje sport, jiný rodič má doma malého knihomola. Některé děti bez problémů usnou v osm večer, jiné potřebují mnohem více času. Někde se rodiče mohou střídat v péči, jinde většina povinností leží na jednom člověku. Někdo má pomoc prarodičů, jiný všechno zvládá sám.
Proto není příliš spravedlivé porovnávat svůj každodenní život s rodinou, o které známe jen několik vybraných detailů.
Vidíme hlavně to, co chce druhý ukázat
Dalším problémem je, že o životě ostatních většinou nevíme všechno. Vidíme upravenou matku na hřišti, ale nevíme, jak vypadalo její ráno. Vidíme děti, které poslušně odcházejí z kroužku, ale nevíme, kolik hádek tomu předcházelo. Vidíme krásný byt, ale nevíme, jaké starosti jeho obyvatelé řeší. A na sociálních sítích je tento rozdíl ještě výraznější.
Lidé přirozeně ukazují především ty části svého života, na které jsou pyšní. Fotografie z výletu, spokojené děti, zdravou večeři, sportovní výkon nebo úspěch v práci. Málokdo zveřejňuje večer, kdy dítě dvě hodiny odmítalo usnout, hádku s partnerem nebo kuchyň, která po náročném dni vypadá jako po výbuchu.
Když potom porovnáváme celý svůj život s vybranými okamžiky života někoho jiného, téměř vždy z toho vyjdeme hůř.
I „dokonalé“ rodičovství může být vyčerpávající
Srovnávání navíc často vytváří představu, že dobrý rodič musí zvládat úplně všechno. Měl by se věnovat dětem, mít čas na partnera, pečovat o domácnost, pracovat, sportovat, zdravě jíst, rozvíjet se, odpočívat, a ještě být psychicky vyrovnaný. K tomu by měl podporovat zájmy svých dětí, omezovat jejich čas u obrazovek a vytvářet jim dostatek příležitostí k rozvoji. Jenže takový seznam může být spíš zdrojem stresu než inspirace.
Když vidíme rodiče, který něco z toho zvládá lépe než my, máme tendenci si jeho přednosti přidat na svůj vlastní seznam povinností. „Také bych měla začít cvičit.“ „Měla bych s dětmi více číst.“ „Neměli bychom tolik používat telefon.“ „Musím lépe organizovat náš čas.“ A najednou už rodičovství není život, ale projekt, který je potřeba neustále zlepšovat.
Co když nám ale některé věci opravdu nechybí?
Důležité je rozlišit mezi inspirací a pocitem méněcennosti. Je naprosto v pořádku podívat se na jinou rodinu a říct si: Tohle se mi líbí, to bychom mohli zkusit také. Problém začíná ve chvíli, kdy se z inspirace stane výčitka.
Někdo může milovat ranní běh, zatímco jiný rodič si nejvíce odpočine při kávě a knize. Jedna rodina tráví každý víkend na výletech, jiná si užívá pomalá rána doma. Někdo chce kariérně růst, jiný dává přednost méně náročné práci a více volného času. Ani jedna varianta nemusí být správnější.
Dobré rodičovství nevypadá všude stejně
Přestaňte si pokládat otázku: „Jsem stejně dobrý jako oni?“ Mnohem užitečnější otázka zní: „Funguje to pro nás?“ Pokud ano, není nutné všechno měnit jen proto, že někdo jiný žije jinak.
Možná vaše děti nemají každý den naplánovaný program, ale mají spoustu prostoru pro volnou hru. Možná nemáte dokonale uklizenou domácnost, ale často spolu sedíte u večeře. Možná netrávíte každé odpoledne na hřišti, protože po práci potřebujete chvíli klidu. To všechno může být naprosto v pořádku.
Rodičovství není soutěž o nejlépe organizovanou domácnost, nejšťastnější děti ani nejzajímavější víkendový program.
Místo srovnávání si všímejte vlastního života
Pomoci může jednoduchá změna pozornosti. Když vás začne přepadat pocit, že ostatní rodiče všechno zvládají lépe, zkuste se místo jejich života podívat na svůj vlastní. Co se vám daří? Co máte rádi? Co funguje právě vašim dětem? Které věci byste skutečně chtěli změnit a které vám ve skutečnosti vůbec nevadí?
Možná zjistíte, že váš život není tak špatný, jak se vám před chvílí zdálo. Jen vedle někoho jiného najednou vypadal méně působivě. A to je velký rozdíl.
Děti nepotřebují dokonalé rodiče
Jednou z největších úlev může být uvědomění, že děti nepotřebují rodiče, kteří všechno zvládají perfektně. Potřebují především rodiče, kteří jsou pro ně skutečně přítomní a kterým mohou důvěřovat.
Nemusíte mít dokonale naplánovaný týden. Nemusíte znát všechny trendy ve výchově. Nemusíte každý den připravovat zdravé domácí jídlo a organizovat dětem program od rána do večera. Někdy je mnohem cennější společný smích, obyčejná procházka, povídání před spaním nebo chvíle, kdy všichni odloží telefony a prostě jsou spolu.
Vlastní život nemusí vypadat jako život někoho jiného
Srovnávání s ostatními rodiči pravděpodobně úplně nezmizí. Čas od času se objeví téměř u každého. Důležité je nenechat ho rozhodovat o tom, jakou hodnotu přisuzujeme sami sobě.
Každá rodina si vytváří vlastní způsob fungování. Některé věci převezme od ostatních, jiné odmítne. Něco bude fungovat skvěle a něco se časem ukáže jako slepá ulička. A právě v tom je rodičovství možná nejzajímavější. Nemusíme vytvořit dokonalou rodinu. Stačí vytvořit takovou, ve které se dobře žije nám i našim dětem.
Až tedy příště potkáte rodiče, který působí, že má všechno dokonale pod kontrolou, zkuste si připomenout jednu věc: neznáte celý jeho příběh. Stejně jako on nezná ten váš.
Nemusíte mít jeho život. Potřebujete najít způsob, jak dobře žít ten svůj.
Zdroj: názory autora
