Koupíte si luxusní kelímek, nanesete voňavou emulzi a čekáte zázrak na počkání. Jenže omlazení pokožky naráží na neúprosnou fyziku. Kde mají krémy s kolagenem svoje limity?
Regály drogerií přetékají produkty na vyhlazení vrásek. Krása je holt výdělečný byznys a zákazníci utrácejí astronomické částky za přípravky, které v sobě ukrývají uctívaný kolagen. Jeho přirozená produkce v těle postupem času klesá, proto dává smysl si ho opatřit jinak. Očekávání pak bývají obrovská, výsledky ale nepřicházejí ani po několika týdnech. V čem je problém?
Velkolepý nákup plný marné naděje
Počáteční nadšení střídá hluboká skepse, když jemné linky zůstávají stále na svém místě. Finanční investice do prémiového kolagenového mazání mnohdy vůbec nepřináší takový efekt, jaký reklamy slibují. Pokožka sice po aplikaci vykazuje známky sametové hebkosti, ale hlubší strukturální změny se nekonají. Není to o nepoctivosti kosmetických značek, hlavní zádrhel je v samotné anatomické povaze pleti, která dokonale plní svou obrannou funkci.
Něco jako neprůstřelná hradba
Kůži pochopitelně nemáme jen tak na ozdobu ani proto, aby nám „netáhlo“ na svaly pod ní. Brání průniku škodlivých látek, bakterií a toxinů z okolního prostředí. Vrchní část odborně zvaná stratum corneum je tvořena především odumřelými buňkami a pevným lipidovým základem. Tato šikovně vymyšlená bariéra propustí do hlubších vrstev pouze látky s velmi nízkou molekulovou hmotností a cizí prvky z vnějšího světa zůstávají uzamčené před branami (1). Právě tato skvělá vlastnost však komplikuje snahy o vnější omlazování pomocí krémů a sér.
Větší neznamená lepší
Prostupnost kožní bariéry je striktně omezena exaktním fyzikálním zákonem, kterému vědci říkají pravidlo 500 Daltonů (2). Dalton je v biochemii základní jednotka molekulové hmotnosti. Dlouhodobé laboratorní výzkumy uvádí, že chemické sloučeniny větší, než tato kritická hranice kůží prostě neprojdou. Běžná komerční kosmetika naráží na tento fyzikální limit při každé aplikaci. Výrobci pleťových gelů zkoušejí bariéru mechanicky narušit, ale přírodní zákony zůstávají neúprosné. Většina aktivních látek v drahých krémech proto svou omlazovací misi končí na povrchu.
Podpora, která je až příliš těžká
Zásadní potíž s sebou nese i velikost samotné strukturální bílkoviny. Molekulová hmotnost přirozeného nativního kolagenu se pohybuje kolem astronomických 300 000 Daltonů (3). Když toto gigantické číslo porovnáte s pětisetdaltonovým limitem, je efekt okamžitě jasný. Obří molekula kolagenu nemá sebemenší šanci proniknout mezibuněčnými prostory hluboko do živé tkáně. Tady je důvod, proč se v odborných diskuzích tak často s oblibou používá příměr, že natírat obličej celou molekulou kolagenu je stejné jako házet fotbalový míč skrz zavřené okno.
Jsou to jen zbytečně vyhozené peníze?
Je pravdou, že aplikovaný kosmetický přípravek vytvoří na tváři tenký a pouhým okem neviditelný film, který dokáže výborně vázat atmosférickou vlhkost, což přináší okamžitý pocit hydratace. Pokožka vypadá bezprostředně po nanesení plnější a vrásky se opticky rozostří. Jde však o krátkodobý vizuální klam, který definitivně zmizí při prvním večerním mytí vodou (4). Skutečná struktura kůže zůstává netknutá a k výživě spodních tkání dojít ani nemůže, protože omlazovací „materiál“ uvízl na povrchové vrstvě.
Pomůže tady výkonnější peptid?
Kosmetické laboratoře toto omezení dobře znají a snaží se jej obelstít. Výzkumníci proto obří bílkovinné řetězce štěpí na podstatně menší útržky, takzvané kolagenní peptidy. Tyto fragmenty vykazují mnohem nižší hmotnost než původní surovina, takže zní logicky, že snadněji proklouznou ochrannou kožní bariérou. Jenže ouha! I průmyslově zmenšené peptidy mívají hmotnost v řádu několika tisíc Daltonů, tudíž hranici přirozené propustnosti stále mnohonásobně překračují (5).
Zase je tu svízel
Zmenšení molekul zvyšuje stabilitu kosmetické emulze, ale hluboký průnik do pokožky přesto nezajišťuje. Peptidy obsažené v sérech sice vykazují vynikající schopnost zadržovat vodu, ale nová pevná vlákna v kůži sami nevytvoří. Tkáň je nedokáže absorbovat a organicky včlenit do stávající sítě. Syntéza omlazujících látek probíhá výhradně uvnitř buněk, nikoli na povrchu. Vnější dodávka je z biochemického hlediska neúčinná.
Efektivnější cesta vede přes zažívací trakt
Když selhává vnější aplikace, nabízí se otázka, jak elasticitu pleti podpořit účinněji. Mnohem logičtější variantou je zásobování organismu zevnitř. Konzumace rozpustných doplňků stravy vykazuje v klinických testech prokazatelně lepší výsledky. Po polknutí se bílkovina v žaludku rozloží na jednotlivé aminokyseliny a poté je krevní oběh roznese do cílových tkání (6). Pevnost pokožky tedy roste spíše správnou výživou.
Skutečná pružnost místo planých slibů
Klinické studie potvrzují, že pravidelné vnitřní užívání hydrolyzovaných peptidů prokazatelně zvyšuje elasticitu kůže (7). Organismus využívá absorbované aminokyseliny k vlastní produkci strukturálních prvků, proto je tento postup účinnější než roztírání drahých emulzí po čele. Vyvážená strava, pitný režim a důsledná ochrana před slunečním zářením udělají pro vzhled maximum. Investice do vnitřní výživy přináší trvalé změny, které na rozdíl od krémů nesmyjete.
Sledujte nás na sociálních sítích:
