S trochou nadsázky lze říct, že rodiny s mnoha dětmi jsou tvořeny párem, který se opravdu hluboce miluje. Vědci se dlouho zabývají tím, co je to láska a proč tohle emocionální pouto vzniká. Proč se lidé zamilovávají a hormony je doslova činí posedlými jinou osobou. Výzkumy posledních kultur lovců sběračů této planety zřejmě na tuto otázku odpovídají. Evoluce vytvořila u člověka silné citové pouto, aby se zvýšil jeho reprodukční úspěch.
Jinými slovy, čím více se dvojice miluje a je si oddaná, tím má více dětí. V moderní společnosti to úplně neplatí. Do hry totiž proti evolučním mechanismům vstupují různé sociální, kulturní a ekonomická hlediska. Ale přirozené národy, jakým je třeba kultura Hadza z Tanzanie, mohou být příkladem přirozeného fungování bez vlivů moderní společnosti. Tito lovci sběrači žijí totiž tak, jak žili naši předci před více než deseti tisíci lety.
„V moderní západní společnosti faktory jako antikoncepce narušují možný vztah mezi láskou a počtem dětí,“ vysvětluje doktor Piotr Sorokowski z Vratislavské univerzity.
„Zjistili jsme, že mezi oddaností v páru a reprodukčním úspěchem existuje pozitivní a konzistentní vztah platící u obou pohlaví,“ dodává Sorokowski.
Jeho tým také prokázal, že u žen závisí reprodukční úspěch (počet dětí) rovněž na její sexuální vášnivosti.
Láska jako alkohol?
Láska ovšem ovlivňuje v našem životě víc než jen počet dětí. Ona nás totiž dokáže úplně změnit! O zamilovaných lidech se často hovoří jako o opilých láskou – do mozku se jim totiž vylije obrovské množství hormonu oxytocinu. Ten pak působí na nervovou soustavu silněji než alkohol. Činí člověka krotkým, důvěřivým a ochotným riskovat cokoli. Intoxikace oxytocinem vysvětluje mnohdy iracionální chování zamilovaných.
„Oxytocin však nejenže činí zamilované uvolněnými, šťastnými a sebevědomějšími, ale také vyvolává agresi, žárlivost a aroganci,“ tvrdí vědci z University of Birmingham.
Tento hormon se tvoří v hypotalamu a ovlivňuje vytváření interpersonálních citů a pout. Nejen mezi milenci, ale také mezi matkou a dítětem či přáteli.
Doktor Ian Mitchell z Birminghamské univerzity srovnával účinky oxytocinu s účinky alkoholu. A byl šokován jejich podobností.
„Zjevně sice působí na různé receptory v mozku, ale vyvolávají stejné reakce,“ tvrdí doktor Mitchell.
Oxytocin podporuje společensky pozitivní chování jako altruismus (sebeobětování se), štědrost a empatii (schopnost vcítit se do druhých), zvyšuje důvěřivost. Oslabuje naopak strach, úzkost a stres.
Sledujte nás na sociálních sítích:
