Někdy chceme blízkost a fyzické potěšení, avšak bez dramat, závazků či seznamování s rodiči. Přátelství spojené se sexem zní jako ideální řešení, skrývá však v sobě nečekané zvraty i pravidla.
Kombinace přátelské roviny s občasným romantickým rozptýlením přináší určitou svobodu. Dva lidé se znají, rozumí si, sdílí smysl pro humor a dohodnou se, že si občas zpříjemní večer. Není nutné plánovat společnou budoucnost, řešit rodinné oslavy ani trávit neděle u tchyně. Pro jedince s náročnou kariérou nebo ty, kteří se zotavují z těžkého rozchodu, představuje takové uspořádání velmi praktickou variantu.
Paradox bezpečí a nečekaná nebezpečí
Zdání úplné jednoduchosti však často naráží na komplexnost lidských emocí. Když americký sociolog Justin Lehmiller ve svém výzkumu zjišťoval, jak tyto vztahy dopadají v dlouhodobém horizontu, zjistil, že plných 80 procent časem změní svou původní podobu a vytvoří výrazný tlak na stávající kamarádství (1). Jakmile jeden začne toužit po klasickém vztahu a druhý trvá na původní dohodě, dřívější pohoda mizí. Přátelství dostává trhliny a reakce obou stran bývají bolestivé. Ztráta dobrého přítele bývá v těchto případech daleko častější než následný šťastný konec v podobě svatby.
Ženská a mužská optika na stejnou věc
Rozdíly v tom, jak obě pohlaví tyto dohody vnímají, zkoumala zase americká psycholožka Heidi Reeder. Ta ve své studii uvádí, že ženy do těchto svazků většinou vstupují s tajnou nadějí na vytvoření plnohodnotného partnerského vztahu, zatímco muži obvykle vyhledávají čistě fyzické uspokojení bez dalších ambicí (2).
Tento rozdíl v očekávání tvoří živnou půdu pro nedorozumění. Ženská empatie má tendenci hlubší citové pouto postupně budovat skrze sdílenou intimitu, mužský pragmatismus naopak odděluje fyzickou aktivitu od citových závazků. Pokud chybí naprostá upřímnost na samém začátku, zklamání bývá nevyhnutelné.
Hormonální reakce na fyzickou blízkost
Mozkový systém reaguje na fyzickou blízkost bez ohledu na to, jaké racionální dohody jsme si předem odsouhlasili. Při dotecích a orgasmu dochází k uvolňování oxytocinu, který prohlubuje pocit důvěry a přirozeného připoutání. Výzkumný tým amerického neurologa Paula Zaka prokázal, že zvýšená hladina oxytocinu zásadně oslabuje schopnost racionálně vyhodnocovat rizika spojená s citovou odtažitostí druhotné strany (3).
Zkrátka a dobře - můžete si stokrát říct, že půjde výhradně o zábavu, vaše chemická podstata však bude pracovat na tom, abyste k danému člověku skutečně přilnuli. Bojovat s vlastní přirozenou reakcí bývá nesmírně vyčerpávající a mnohdy předem prohrané.
Úzkost a tlak na nejasné hranice
Volné vztahy přinášejí také nezanedbatelnou psychickou zátěž. Britský psycholog Edward Hughes zkoumal dopady neformálních sexuálních svazků na mentální zdraví dospělých a zaznamenal vyšší míru úzkostných stavů u jedinců, kteří udržovali dlouhodobě nejasné vazby (4).
Chybějící důvěra, nejistota ohledně toho, zda druhý nechodí ještě s někým jiným i absence jasných hranic vytváří jemný, ale trvalý stres. Člověk se sice snaží být nad věcí, jenže takhle nevydrží dlouho, neboť to vede k potlačování vlastních potřeb a pocitům méněcennosti. Otázka „co vlastně jsme?“ visí ve vzduchu, i když se oba tváří, že je všechno v naprostém pořádku.
Sociální rozměr a skrytá izolace
Udržování takového poměru se podepisuje i na společenském životě obou zúčastněných. Lidé v neformálních svazcích většinou tají svůj poměr před okolím, čímž roste sociální izolace a snižuje se podpora ze strany přátel (5). Tento podivný stav vytváří zvláštní vakuum. Nemůžete se kamarádům pochlubit novým partnerem, ale zároveň už nemáte takovou potřebu chodit do společnosti a seznamovat se s novými lidmi. Čas běží a vy zůstáváte v meziprostoru, který nikam nesměřuje.
Ochrana zdraví a komunikační tabu
Dalším úskalím bývá otázka zdravotní bezpečnosti a upřímnosti. V přátelstvích s výhodami totiž dochází k méně časté komunikaci o sexuálním zdraví než u klasických párů (6). Stud studovat partnery ze všech úhlů nebo pokládat přímé otázky na předešlé intimní zkušenosti vede k tomu, že mnozí riskují více, než by bylo zdravé. Předpoklad, že přítel je přece „čistý a spolehlivý“, bohužel nahrazuje reálná bezpečnostní opatření, což přináší zbytečná rizika.
Důležitost přísných pravidel
Dá se v tomto vztahu ne-vztahu vůbec uspokojivě existovat bez újmy? Ano, ale bez jasně nastavených mantinelů to nepůjde. Zkušení aktéři doporučují stanovit si hned na začátku pravidla hry. Upřímný rozhovor o tom, jak se věci mají, je absolutní nutností. Jakmile se objeví první známky žárlivosti nebo hlubších citů, je potřeba karty otevřeně položit na stůl. Některé páry si dokonce dávají časový limit, po kterém dohodu přehodnotí, jiné striktně zakazují společné přespávání do druhého dne nebo víkendové výlety, aby zamezily budování klamné intimity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
