V západní společnosti stále přibývá lidí, kteří se rozhodnou žít sami bez partnera. Ačkoli to má z dlouhodobého hlediska negativní vliv na jejich zdraví fyzické i psychické, neboť člověk je tvor sociální, může to mít výhody právě společenské. Nasvědčuje tomu rozsáhlý výzkum sociologů z Massachusetts. Podle nich totiž nezadaní lidé mají více času na přátele, více se jim věnují a jsou společenštější. Ale lépe jsou na tom také v chování k cizím. Jsou lepší sousedé, ochotněji pomáhají cizím lidem a jsou přátelštější než manželské páry.
Manželství jakoby vytváří pocit samostatného světa, do něhož se partneři – ať už právem a správně či nesprávně – uzavírají. Věnují pak více času sobě a péči o rodinu, ale to má nutně odvrácenou stránku, věnují se méně blízkým – příbuzným či přátelům.
„Svobodní lidé jsou dvakrát častěji hodnoceni pozitivně svými sousedy. A když jde o pomoc druhým, svobodní muži žijící sami nabídnou pomoc sousedům o padesát procent víc než ženatí či zadaní pánové,“ tvrdí autoři z Bostonu.
Svobodní mládenci a staré panny, jak se dříve single lidem říkalo, častěji navštěvují své rodiče, své sourozence a své přátele.
„Manželé se velmi přirozeně stávají jeden druhému spřízněnou duší, zaměřují se na sebe a zanedbávají společenské styky s ostatními. Být single zvyšuje společenskost u mužů i žen, ale u mužů výrazněji než u žen,“ tvrdí doktorka Natalia Sarkisianová z Boston College.
Ženy jsou obecně společenštější než muži. A i v manželství si často uchovávají bohatší sociální okruhy. To bývá problém u mužů, kteří náhle ovdoví či se rozvedou. Většinou nemají takový okruh blízkých jako ženy. Proto je rozdíl mezi single muži a ženatými muži ve společenskosti výraznější než u žen.
Sledujte nás na sociálních sítích:
