Komentáře k článku

Přítel mi vyčítá, že o víkendu nic neděláme, sedíme doma... snažím se něco vymýšlet, ale už na to nemám sílu. Když mu řeknu ať něco vymyslí on, tak s ničím nepřijde a když, tak málokdy, ještě je uraźený, že se mi po tom, co přijdu z práce nechce jít na hodinovou procházku... Navíc mi začal vyčítat každou kravinu, věci, které jsem dělala vždy, mu najednou vadí. Už nevím, jak dál :-(

Jsem poslední případ, když někoho miluju, chci být s ním a snesla bych mu modré z nebe. Asi se moc snažím vydat ze sebe maximum pro protějšek a bohužel se se mnou rozešel protože mě nemiluje, ale má jen rád ;*(

A proto jsme se po pěti letech rozešli ;*(

Mě ubíjí kombinace: práce, děti, domácnost a otrávený obličej manžela, když přijde "hrozně" utahaný z práce. Je to mix, který mi bere veškerou sílu, mám dojem, že jsem na všechno sama. A ještě se občas přidá jeho matka, která má dojem, že by všchno zvládla líp. klasika

UPLNĚ HROZNÉ JE, KDYŽ SI PO 5 LETECH VZTAHU UŽ NEMÁTE CO ŘÍCT, SEDÍTE NA VEČERI A TICHO... JE MI Z TOHO DO BREKU A NEVÍM, JAK Z TOHO VEN

nejhorší zabiják vztahu je tchýně. ta moje mi stojí za zady uz od svatby!! ani po 10 letech ji nejsem dost dobra pro jejiho chlapečka. UF