Jak se zachovat, když na vás někdo mluví z pozice nadřazenosti? Několik jednoduchých vět dokáže vzít vítr z plachet každému, kdo si dovolí být blahosklonný.
Určitě to znáte. Někdo vám něco „ochotně“ vysvětluje, ale tón jeho hlasu vás spíš zesměšňuje, než informuje. Najednou se necítíte jako rovnocenný partner v rozhovoru, ale jako někdo, komu bylo třeba „podat pomocnou ruku“, i když jste si o ni vůbec neřekli.
Blahosklonné chování může být těžké na první pohled rozpoznat, ale pocit, který ve vás zanechá, je jasný: znevážení, podcenění a někdy i zesměšnění. Ať už se jedná o kolegu, partnera nebo známého, nikdo nemá právo vás přehlížet nebo se k vám chovat povýšeně.
Dobrá zpráva? Můžete se ozvat – klidně, stručně a s elegancí. Stačí mít po ruce pár vět, které nastaví jasné hranice, a přitom neztrácejí na slušnosti.
Co je vlastně blahosklonnost?
Blahosklonné chování znamená, že s vámi někdo jedná tak, jako byste byli méně schopní nebo méně chytří. Může to být tón, kdy vám někdo něco vysvětluje způsobem, který vás uráží nebo zpochybňuje vaše znalosti a schopnosti. Často si toho ani nevšimneme, ale pocit, že nás někdo podceňuje, je velmi nepříjemný. Ačkoli se nejčastěji mluví o „mansplainingu“, tedy o mužích, kteří blahosklonně vysvětlují ženám něco, co ony už dávno vědí, toto chování může praktikovat kdokoli.
Proč je důležité reagovat?
Nikdo nemusí mlčky snášet, když je někdo jiný povýšený nebo zpochybňuje jeho schopnosti. Když jasně nastavíte hranice, dáváte najevo, že s tím nesouhlasíte a nechcete se nechat takhle oslovovat. Následující čtyři věty vám s tím mohou pomoci:
„Prosím, nemluvte se mnou takhle. Raději bych, kdybyste…“
Tahle věta je jednoduchá, přímá a přitom slušná. Pomůže vám rychle zastavit povýšenecký tón a ukázat, že chcete komunikovat na rovnocenné úrovni.
„Můžeme začít znovu, pokud jsi připravený komunikovat jako dospělý.“
Tuto větu použijte v situaci, kdy si myslíte, že druhá osoba může váš postoj pochopit. Je to jasné sdělení, že nechcete pokračovat v rozhovoru, pokud nebude veden s respektem.
„Já to vidím jinak.“
Tímto nenápadným způsobem dáváte najevo, že nesouhlasíte a že máte svůj vlastní názor. Není to útok, ale obrana vaší perspektivy.
„Přeformuluji, co jste právě řekl/a, protože si nemyslím, že to bylo myšleno blahosklonně.“
Někdy si lidé ani neuvědomují, že jejich slova znějí povýšenecky. Touto větou dáte druhému šanci si to uvědomit a případně se omluvit, aniž byste ho přímo obviňovali.
Blahosklonnost není ojedinělý jev a nemusíte ji přijímat jako fakt. S trochou sebevědomí a těmito jednoduchými větami můžete udržet svůj prostor a nenechat si vzít sebeúctu. Komunikace na úrovni je možná vždy, stačí si ji jen vyžádat.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
