Myslíte si, že výběr partnera je svobodnou volbou? Velký omyl. Malá antikoncepční pilulka dokáže omámit ženské smysly a změnit vkus. Kdo tady reálně rozhoduje? Vy ne!
Chemie přitažlivosti je hodně fascinující věc. Matka příroda velice chytře a rafinovaně zařídila, abychom podvědomě preferovali jedince s diametrálně odlišnou imunitní výbavou (1). Vzniklé potomstvo pak díky tomu získá silnější obranyschopnost proti nejrůznějším nemocem a infekcím. Zkrátka evoluční výhra v loterii.
Láska neprochází jen žaludkem, ale i nosem
A jak přesně tento zabudovaný genetický radar v běžném životě funguje? Nijak složitě - všichni čicháme a na lásku máme „nos“. Švýcarský biolog Claus Wedekind z prestižní Univerzity v Lausanne realizoval v polovině devadesátých let dnes již doslova ikonický experiment se zpocenými tričky. Požádal vybranou skupinu mladých studentů, aby nosili stejný bavlněný svršek dvě noci po sobě. Přísná pravidla zakazovala používat parfémy, jíst aromatická jídla jako česnek a cibuli, a dokonce i pít alkohol. Následně dal vědec tyto nasáklé oděvy očichat náhodným studentkám.
Výsledky přinesly senzaci
Záhy se ukázalo, že ženy, které neberou orální antikoncepci, vnímají testované pachy úplně jinak než uživatelky pilulek - jako mnohem příjemnější a smyslnější (2). Některé dámy dokonce specifickou vůni mužů s úsměvem přirovnávaly k drahému značkovému parfému. To na prášky zabraňující početí vrhá poněkud skeptické světlo. Dělají toho totiž asi mnohem víc, než mají v popisu práce. Ale proč? A hlavně jak?
Těhotenská fikce šálí smysly
Všechno nasvědčuje tomu, že pravidelná konzumace syntetických hormonů umí kompletně a bezostyšně zmást biologické nastavení ženského organismu. Antikoncepce v těle uměle navodí stav úzce připomínající reálné těhotenství. Tělo ochotně uvěří, že budoucího potomka dávno nosí a rychle přepne do úplně jiného funkčního režimu (3). Náhle už absolutně nehledá geneticky odlišného lovce pro zplození co nejzdravějšího dítěte, místo toho touží výhradně po bezpečí, klidu, ochraně rodinného kruhu a harmonickém zázemí.
Obavy bohužel potvrzeny!
Protože to celé zní až příliš neuvěřitelně, situaci se rozhodl přezkoumat také skotský profesor evoluční psychologie Craig Roberts z Univerzity ve Stirlingu. V rámci svého bádání pečlivě testoval respondentky nejdříve před nasazením pilulek a následně po několika měsících užívání. Změna jejich vkusu byla neoddiskutovatelná. Uživatelky hormonální ochrany začaly jednoznačně preferovat vůni geneticky podobných mužů, což paradoxně přináší riziko snížené plodnosti a objektivně oslabené imunity případných budoucích dětí (4).
Svalnatí drsňáci ustupují do pozadí
Genetika a čich tvoří jen jednu polovinu celého tohoto spletitého milostného rébusu. Dodávané hormony spolehlivě a systematicky manipulují i vizuálním vnímáním ženského oka. Přirozeně cyklující žena v bouřlivém období ovulace obvykle pociťuje nezvladatelnou a silnou přitažlivost k typickým maskulinním rysům. Přitahují ji široké čelisti, ostře řezané lícní kosti a sebevědomý dominantní pohled. Biologické signály nahlas volají, že takový urostlý jedinec překypuje testosteronem a bezpečně předá kvalitní genetický materiál další generaci. Jenže ouha, farmakologické tlumení přirozeného estrogenového vrcholu vyvolává znatelný odklon od drsných typů mužů. Ženy polykající tabletky mnohem častěji volí životní partnery s jemnějšími, vyhlazenými a téměř chlapeckými obličejovými rysy (5).
Romantické probuzení do drsné reality
Představte si zcela běžný životní scénář tisíců mladých lidí. Potkáte báječného partnera, bláznivě se zamilujete, sestěhujete, po pár letech budování kariéry naplánujete luxusní svatbu a konečně i založení rodiny. Logickým a očekávaným krokem je okamžité vysazení antikoncepce. Právě v tento konkrétní moment může přijít šokující procitnutí a studená sprcha. Příval vlastních a dlouho potlačovaných hormonů nekompromisně smete romantickou iluzi a manžel jaksi najednou přestává být přitažlivý. Že se tohle stát nemůže? Je prokázáno, že novomanželky, které vysadí prášky bezprostředně po svatbě, často zažívají strmý pád sexuální touhy (6). Důvod je jasný - jejich vrozený genetický kompas zkrátka začíná ukazovat úplně jiným směrem.
Zdravý rozum vyhrává nad panikou
Znamenají snad všechny tyto poněkud děsivé vědecké poznatky automatickou vztahovou pohromu pro úplně všechny stabilní páry na světě? Určitě ne. Kvalitní milostný vztah naštěstí není postavený výhradně na létajících feromonech a milimetrovém tvaru lícních kostí. Sociální inteligence, hromada společných zážitků, vzájemný respekt, smysl pro humor a hluboké lidské porozumění mají nesmírný význam. Upřímná láska se naštěstí nedá škatulkovat na pouhé molekulární reakce v mozku. Takže uf! Jsme zřejmě zachránění. A když už jsme u toho, co kdybyste rovnou dnes večer partnera překvapila smyslnou erotickou masáží a jasně tak dokázala, že intenzivní romantiku a hlubokou vášeň zvládnete suverénně rozdmýchat i bez ohledu na chemii? Jistě ho to potěší. A vy o té přitažlivosti zase budete mít naprosté jasno.
Zdroje: (1) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1715964/, (2), (3) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19818527/, (4) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2605820/, (5) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23528282/, (6) https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1414784111
Sledujte nás na sociálních sítích:
