Západní lidé už dávno odvykli konzumaci některých živočichů, kteří jsou pro jiná etnika naprosto běžným zdrojem živin. Zatímco v Asii či Africe je hmyz na menu dodnes, v Evropě a Americe konzumace kobylek, švábů či housenek vyvolává v mnoha lidech nevolnost.
Jenže s rostoucími důkazy o nezdravých účincích konzumace červeného masa a také o zhoubném vlivu jeho produkce na životní prostředí nelze přehlížet vědecká fakta hovořící pro konzumaci hmyzu jako zdroje bílkovin. Nejenže hmyz poskytuje ve stejném hmotnostním množství více bílkovin a kvalitnější skladbu aminokyselin než třeba hovězí, ale podle nejnovějších výzkumů je také mnohem kvalitnějším zdrojem železa.
„Ve srovnání s hovězím jsou kobylky a cvrčci mnohem lepším zdrojem řady živin, zvláště železa, pro které bylo hovězí jako zdroj velmi ceněno,“ uvádí Americká chemická společnost.
Hmyz je také trvale udržitelným zdrojem bílkovin. Produkce jednoho kilogramu bílkovin z hmyzu je mnohem méně náročná na prostor, energii, vodu a finance než produkce kila bílkovin z hovězího. A souvisí s mnohonásobně menším množstvím emisí skleníkových plynů.
Doktor Yemisi Latunde-Dada ale také zdůrazňuje, že ze cvrčků a kobylek se železo vstřebává do krve mnohem lépe než z hovězího. Ze sta gramů tohoto hmyzu ho člověk získá také o dost víc než ze sta gramů hovězího. Navíc je hmyz skvělým zdrojem vápníku, mědi a zinku.
Na celém světě se konzumuje na devatenáct set druhů bezobratlých.
Sledujte nás na sociálních sítích:
