Když se říká, že někomu něco darujeme od srdce, není to abstraktní vyjádření toho, že do aktu obdarování zapojujeme své city. Vědci ze Stockholmu tvrdí, že štědrost člověka souvisí s jeho schopností vnímat své srdce a jeho tep. Čím citlivější jsme vůči vlastnímu srdci a jeho činnosti, tím jsme zároveň štědřejší.
Pokud člověk čelí situaci, kdy je žádán o pomoc v podobě daru, vyvolává to v něm emoční reakci a patřičnou fyziologickou změnu. Pokud na ni dokáže lépe reagovat, je většinou štědřejší.
„Naše výsledky dokazují vztah mezi citlivostí vůči srdečnímu tepu a štědrostí. Zřejmě je to tak, že emoční situace, rozhodnutí, zda máme, či nemáme někomu darovat peníze, způsobí změnu v srdečním tepu. A v jistém smyslu lidé naslouchají svému srdci a nechají se jím vést k nesobeckému chování,“ vysvětluje doktorka Jane Aspell z Anglia Ruskin University, která na výzkumu spolupracovala.
Sobeckost jako motivace?
Po tom, co vlastně lidi vede ke štědrosti a ochotě podílet se na charitativních projektech, pátrají vědci již nějakou dobu. A i když se většinou touhla pomáhat druhým asociuje s pozitivními emocemi, podle jistého švýcarského výzkumu to neplatí vždy...
Neurologové z Curychu prokázali, že sobci a narcisové mají jinak propojený mozek a jejich darování je snahou upozornit na sebe a získat si obdiv. Podle autorů studie propojení v mozku jasně odhalí, jestli je někdo poháněn empatií, vzájemností nebo sobeckostí.
Altruisty lze podle propojení mozku rozdělit zhruba do dvou skupin – empaticky motivovaní a recipročně motivovaní. A samozřejmě jsou tu i sobci, kteří nemají žádné altruistické pohnutky. Empaticky motivovaní altruisté pomáhají druhým z pouhé touhy pomáhat, reciproční altruisté vracejí pomoc druhým, které se jim dostává (a aby se jim dostávalo i nadále) a třetí skupinou jsou sobci.
Sobečtí jedinci mají velmi nízké propojení mezi předním cingulárním lalokem kůry mozkové, která řídí funkce od bolesti po konflikt a učení, a přední inzulou, související se vzrušením a emocemi. Altruisté mají obě centra propojena intenzivně a dobře spolu komunikují. U sobeckých lidí empatické motivy (pohled na těžce trpící) zvýšily počet altruistických rozhodnutí. Reciproční motivy u nich však altruistické chování nijak nepodněcovaly.
U altruistů byly motivy vysoké, i když neviděli nikoho trpět. Utrpení už dále altruistické chování nezvýšilo, protože už tak bylo vysoké.
Sledujte nás na sociálních sítích:
