Muži žádají větší plat a povýšení urputněji než ženy jednoduše proto, že jsou jako pohlaví skutečně arogantnější. Když totiž vezmete skupinu studentů majících stejné výsledky v testech – ale netuší o tom – a zeptáte se jich, jak si připadají inteligenčně ve srovnání s kolegy, muži se označí za lepší než šestašedesát procent. Třebaže jsou na tom stejně. Ženy jsou střízlivější, a přestože si také nemálo nadsadí, považuje se za chytřejší než čtyřiapadesát procent kolegů.
Vyplývá to z výzkumu vědců z Arizona State University. Ti vyzvali 250 studentů biologie, aby odhadli, jak inteligentní si připadají ve srovnání s kolegy. Muži se přeceňovali více než ženy a to i tehdy, když se měli srovnat s kolegou/kolegyní, s nimiž při výuce často úzce spolupracovali.
„Mužští studenti řeknou 3,2krát častěji než ženské studentky, že jsou chytřejší než osoba, s níž spolupracují,“ tvrdí doktorka Katelyn Cooper z Arizony.
Výzkumy byly provedeny mezi studenty vědeckých oborů a podle odborníků tak za tyto nesrovnalosti může především vliv společnosti. Rodiče, učitelé a společnost totiž dětem od útlého věku vštěpují, že kluci jsou spíš pro vědu a holky spíš pro humanitní obory. Stačí jen srovnat, kolik mužů a žen se objeví ve vědeckém dokumentu. I v jednadvacátém století muži 1,6krát převyšují ženy.
Žádný výzkum na světě neprokázal, že jsou muži lepší vědci než ženy vědkyně.
Pokora jako brzda?
Psychologové se také dosud domnívali, že lidé pokorní a skromní jsou těmi, komu se na vědecké dráze vede lépe. Tedy že mají lepší akademické výsledky. Opak je ale pravdou. Bohužel jako to platí v celé společnosti, kde vítězí nekompetentní jedinci, kteří se umějí pouze chvástat, vítězí už i ve vysokém vědění a školství.
Intelektuálně arogantní a namyšlení lidé, kteří nadhodnocují své vědomosti a extrémně si věří, dojdou na akademické a vědecké půdě dál než ti, kteří mají sice větší schopnosti a více vědomostí, ale jsou pokorní a skromní.
„Jednou z možností je, že lidé, kteří se vnímají jako intelektuálně arogantní, vědí, co chtějí, a to se překládá do jejich vyššího akademického výkonu,“ tvrdí autor Wade C. Rowatt z Baylorovy univerzity v Texasu.
Ve skupině ale lidé posuzují intelektuální aroganci a pokoru lépe u druhých než u sebe. „Lidé se většinou shodnou na tom, kdo je intelektuálně pokorný, a kdo naopak arogantní. Poznat pokoru od plachosti a nejistoty je ale těžší a zabere více času,“ tvrdí doktor Benjamin R. Meagher z Texasu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
