Ačkoli hloubavost a přemýšlivost neznamená nutně inteligenci, nacházejí se lidé přemýšliví častěji mezi těmi, kterým to lépe myslí. Psychologové z Floridy se zajímali o to, jak přemýšlivost ovlivňuje vztah k fyzickému pohybu. A prokázali, že studenti, kteří jsou velcí myslitelé, se během dne pohybují mnohem méně než ti, které přemýšlení nebaví a unavuje.
Psychologové z Florida Gulf Coast University nejprve pomocí testu Need For Cognition rozdělili studenty na skupinu myslitelů a nehloubavých.
Žádná nuda
Vybrali z každé skupiny třicítku osob, přičemž všechny opatřili na týden přístroji monitorujícími pohyb. A po týdnu zjistili, že myslitelé se mnohem méně pohybovali než jedinci nehloubaví. O víkendu se rozdíl smýval.
„Podle všeho osoby myslící intenzivně si dokážou najít zábavu sami se sebou mentálně, zatímco osoby málo hloubavé rychle zažívají nudu a prožívají ji negativněji,“ tvrdí autoři z Florida Gulf Coast University.
Paradoxy pohybu a mozku
Proč se rozdíly smývají o víkendu? Zřejmě proto, že všechny osoby byly studenty univerzity, kteří na víkend odjíždějí domů, což vyžaduje stejnou míru pohybu.
„Ačkoli jsou vysokoškolští studenti standardní účastníci většiny experimentálních výzkumů v psychologii, jejich chování a návyky můžou být mnohem typičtější pro chování mladých než pro obecné chování dospělých,“ uvádějí dále autoři.
Paradoxně pohyb podporuje myšlení a paměť. Je dokázáno, že lidé, kteří často sportují, mají lepší kognitivní funkce. Mozku totiž pohyb prospívá díky zvýšenému prokrvení, s nímž přicházejí do mozku kyslík a živiny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
