Pravděpodobnost toho, že Země je ve vesmíru jedinou planetou nesoucí život, se rovná nule. Astrofyzikové z Cambridge totiž přinesli další důkaz o tom, že podobné formy života mohou být na mnoha planetách kolem nás. Protože voda je na nich mnohem běžnější, než se dosud soudilo.
Exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu, mají poměrně často ve své atmosféře vodní páru. Tvrdí to astrofyzikové z University of Cambridge, kteří studovali devatenáct takových těles, z nichž některá byla desetkrát či 600krát větší než Země. Tedy zhruba v dimenzích Neptunu či Jupitera.
„Vodní“ planety
„Pozorujeme teď to, jak rozličné může být chemické složení na jednotlivých planetách,“ tvrdí doktor Nikku Madhusudhan z Cambridgeské univerzity. Jeho tým prokázal přítomnost vody na čtrnácti z devatenácti sledovaných planet. Šest z „vodních“ planet mělo také velké koncentrace sodíku a draslíku.
„Měření množství chemických látek v atmosféře exoplanet je něco výjimečného, protože jsme to nedokázali udělat ještě u některých velkých planet naší vlastní Sluneční soustavy, nemáme taková měření ani u Jupitera, našeho nejbližšího plynného obra,“ dodává fyzik Luis Welbanks z Cambridge.
Jupiter je příliš daleko od Slunce, které je příliš malé na to, aby ho ohřálo. Voda na Jupiteru, pakliže tam je, je zmrzlá. A není v jeho atmosféře v plynném skupenství jako pára.
Voda jako stavební kámen života
Voda je přitom v našem chápání života základní médium. Minimálně na Zemi se stala klíčovým médiem, v němž vznikl život. A dodnes jsou na určitém množství vody závislé všechny formy života. I když se dokázaly přizpůsobit velmi extrémních podmínkám sucha na pouštích a ve vysokohorských či arktických oblastech a umějí s vodou hospodařit, vodu obsahují všechny buňky všech živých forem života. Viry, které vodu neobsahují, nejsou považovány za samostatné formy života.
