Výtvarný umělec Michelangelo Buonarroti, jehož malby a sochařská díla obdivujeme dodnes, byl skutečně génius. A nejen jako kumštýř. Měl také dokonalé pozorovací schopnosti a vědomí o lidské anatomii. Jeho socha Davida totiž naznačuje, že si dobře uvědomoval, jak se adrenalinové vzrušení viditelně projevuje na lidském těle. Michelangelo totiž Davidovi, který se připravoval k boji s Goliášem, vytesal naběhlou krční žílu. Ačkoli jeho model stojící před ním hodiny při pořizování skic ji na krku mít nemohl. Sochař věděl, že když je člověk vzrušený a hotoví se k boji, stoupne mu krevní tlak a naběhne krční žíla. Tu přitom anatomové popsali až o 120 let později.
Výjimečného Michelangelova talentu, který dokázal nejen přenést dokonale tvar lidského těla do kamene, ale zároveň si uvědomovat, jak vypadá tělo vzrušeného bojovníka uprostřed zápasu a jak se liší od klidně stojícího modelu, byla potvrzena až nyní, 515 let po dokončení slavné sochy, která stojí ve Florencii.
Na výjimečný prvek skulptury italského sochaře upozornil doktor Daniel Gelfman z Marian University v Indianapolisu, který zjistil, že první lékařské poznatky o vnější krční žíle pocházejí až z anatomických textů mladších o 124 let než socha Davida. Michelangelo si tedy uvědomoval něco, co lékaři jeho doby neuměli popsat.
„Michelangelo měl samozřejmě anatomické školení jako většina umělců jeho doby. Ale uvědomil jsem si, že si jako jediný všiml, že lidé psychicky a fyzicky vzrušení mají rozšířenou krční žílu. V době, kdy byl David dokončen, v roce 1504, se na anatomické vysvětlení mechanických zákonů oběhové soustavy člověka čekalo až do roku 1628,“ vysvětluje doktor Gelfman.
