Syndrom vyhoření má pět fází

Vzhledem k tomu, že vyčerpání a celková malátnost v pracovní sféře sílí, odborníci diskutují o fázích syndromu vyhoření, které nakonec vedou k extrémní krizi.

Typické projevy syndromu vyhoření

Jde o typ fyzického a duševního vyčerpání, ke kterému může dojít, když jste dlouhou dobu pracovali v emocionálně nebo fyzicky vyčerpávajících podmínkách. Vyhoření není (aspoň zatím) oficiálně klasifikováno jako zdravotní stav, nicméně odborníci již vědí, že má svoji posloupnost.

Fáze 1: Líbánky

Počáteční fáze syndromu vyhoření, nazývaná jako „fáze líbánek“, obvykle souvisí s nástupem do nového zaměstnání, novou pozicí ve stejné společnosti nebo získáním nového šéfa. Celé to funguje stejně jako ve vztahu. Jste plní optimismu, nadšení, produktivity a radosti, ale zároveň byste si měli stanovit hranice mezi soukromým a pracovním životem.

Fáze 2: Nástup stresu

Tato fáze vyhoření je někdy známá jako „počátek vyrovnávací fáze“ a vyznačuje se tím, co lze klasifikovat jako „normální“ nebo „překonatelné“ množství stresu. Lidé v této fázi stres zažívají pouze příležitostně, nicméně i tak si lze všímat jistých varovných signálů, mezi které patří snížené soustředění, zvýšená podrážděnost a všeobecná pracovní úzkost. Osoby náchylné k fyzickým známkám stresu mohou také zaznamenat vyšší krevní lak, bolesti hlavy, změny chuti k jídlu, střevní nepohodlí a skřípání zubů.

Fáze 3: Chronické příznaky

Stádium „chronických příznaků“ nastává, když se pravidelný stres neventiluje, ale naopak se násobí. Ve fázi chronického stresu jedinci prožívají stres intenzivně a často. Obvykle na denní – ne-li hodinové – bázi. Pracovníci pociťují kombinaci zvýšeného tlaku na výkon na určité úrovni, sníženého uznání ze strany svých nadřízených a vrstevníků, zášti a cynismu vůči svému pracovišti a/nebo spolupracovníkům.

Mimo práci může někdo v této fázi syndromu vyhoření více pít, mít menší zájem o sex a stěžovat si na úbytek energie. V tomto okamžiku jsou fyzické příznaky dostatečně intenzivní, takže je těžké je ignorovat. Pokud to uděláte, hrozí velké potíže.

Fáze 4: Krize

V důsledku dlouhodobé izolace na pracovišti, tlaku a negativity není čtvrtá fáze cyklu vyhoření nenápadná. Když někdo dosáhne až „na čtyřku“, často se setkává s pocity přetížení, únavou, úzkostí, nespavostí, podrážděností, hněvem, depresí a zmateností. Hrozí i zvýšené užívání a zneužívání návykových látek.

Fáze 5: Obvyklé vyhoření

Pokud lidé neřeší hlavní příčinu svého vyhoření, postupují z fáze vyhoření do „obvyklé fáze vyhoření“. V té se uvedený syndrom stává součástí každodenního pracovního života a má vážné důsledky pro profesní i soukromou existenci. Tvrdou pravdou je, že vyhoření není něco, co samo od sebe odezní. A mělo by být léčeno prostřednictvím profesionála na duševní zdraví.

Zdroje: www.cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyhoření - celý článek