Znáte chvíle, kdy zíráte do blba a máte pocit naprosté ztráty vašeho drahocenného času? Veliký omyl! Nečinnost neboli zcela obyčejná nuda překvapivě startuje nevídané myšlenkové procesy a zářné nápady.
Dnešní svět vyžaduje neustálou produktivitu. Od brzkého rána do pozdního večera plníme nejrůznější úkoly, kontrolujeme nevyřízené e-maily, odepisujeme na hromady zpráv a hltáme novinky napříč internetem. Náš nervový systém nepřetržitě zpracovává nějaká data. Jakmile se objeví jen nepatrná skulinka volného času, automaticky saháme po telefonu, abychom zaplnili vzniklé ticho, protože se děsíme momentu, kdy nebudeme mít do čeho píchnout. Proč nám nuda tolik vadí?
Emoce, kterou nechápeme
Akademická psychologie definuje tento všeobecně neoblíbený stav poměrně jednoznačně. Nejedná se o pouhý nedostatek smysluplné činnosti, jde o reálnou emoci. Americká psycholožka Erin Westgate z University of Florida vysvětluje, že při nudě prožíváme specifický pocit velmi podobný hněvu nebo smutku (1). Objevuje se v momentě, kdy bytostně toužíme po zapojení do nějaké smysluplné akce, nicméně nedokážeme najít nic dostatečně uspokojujícího. Jenže pozor, ono je to k užitku!
Britský experiment přepsal pravidla
Britská vědkyně a mezinárodně uznávaná odbornice Sandi Mann z University of Central Lancashire podstatnou část své dosavadní kariéry zasvětila právě nudě a zkoumání jejích možných přínosů. Ve své velmi slavné a hojně citované studii (2) rozdělila dobrovolníky do dvou testovacích skupin. První část dostala mimořádně nezáživný úkol – účastníci museli celých 15 minut ručně přepisovat nudná čísla ze starého a tlustého telefonního seznamu, druhá kontrolní skupina to dělat nemusela. Následně všichni dostali zadání vymyslet co možná nejvíce kreativních způsobů praktického využití dvou obyčejných polystyrenových kelímků.
Údiv střídal překvapení
Závěrečné výsledky přinesly vskutku šokující zjištění a nikdo z přítomných tomu nechtěl ani věřit. Jedinci, kteří bezprostředně předtím podstoupili onu ubíjející přepisovací rutinu, vymysleli nezpochybnitelně originálnější a rozmanitější nápady než odpočatá druhá polovina. Tento test se zapsal do vědeckých dějin a vnímání odpočinku navždy změnil.
Když podvědomí přebírá kontrolu nad situací
Doktorka Sandi Mann jako hlavní autorka zmíněné studie výsledky svého proslulého experimentu přesvědčivě zdůvodnila. „Nuda je v podstatě hledání nervové stimulace, která není uspokojena. Když ji nedokážeme najít sami, naše mysl si ji prostě vytvoří,“ pronesla expertka (3). Pokud zkrátka racionální vědomí nemá do čeho píchnout, otěže pevně přebírá skryté podvědomí a okamžitě začínáme snít s otevřenýma očima. Naše utajené představy svobodně poletují prázdným prostorem, narážejí neřízeně do sebe a společně vytvářejí nečekané konstelace. Právě na tomto magickém místě vzniká opravdová a ničím nefalšovaná kreativita.
Umění nedělat vůbec nic spolehlivě vymírá
Bohužel jsme téměř úplně zapomněli, jak vlastně prožívat to blažené nicnedělání. Snadné řešení jakéhokoli psychického nepohodlí máme dnes doslova neustále na dosah vlastní ruky. Vždyť stačí jenom pár rychlých tahů na displeji zářícího elektronického pomocníka a hrobové ticho bleskově přehluší vizuální záplava barevných obrázků, dynamických videí a křiklavých titulků. Tento rychlý a mimořádně dostupný dopaminový fix nekompromisně tlumí naši vrozenou schopnost produkovat originální koncepty a stáváme se závislými na vnějším přísunu umělé zábavy, čímž nenávratně ztrácíme dovednost kvalitně se bavit „sami se sebou“ (4).
Umíte se správně nudit?
Ruku na srdce - zkuste si upřímně vzpomenout, kdy naposledy jste mlčky seděli v čekárně u svého ošetřujícího lékaře, trpělivě stáli frontu u pokladny v místním supermarketu nebo cestovali metrem bez zírání do rozsvíceného mobilního telefonu. Tyto drobné denní prostoje dříve sloužily jako přirozený prostor pro nezbytnou regeneraci namáhané nervové soustavy, dnes jsou něco zcela nemyslitelného.
Návod k získání ztracené představivosti
Chcete se naučit „nedělat nic“? Začněte s pomalými a rozvážnými krůčky. Můžete si vědomě vyhledávat drobné momenty, kdy nebudete vystaveni absolutně žádným agresivním digitálním vlivům. Odložte elektroniku do vedlejší místnosti a v klidu se posaďte do pohodlného křesla. Zpočátku s vysokou pravděpodobností pocítíte velice silné vnitřní nutkání okamžitě vstát a začít bezhlavě něco tvořit nebo konzumovat mediální obsah. Ale vydržte to a svrbění prstů odolejte! Dovolte sami sobě prostě jen tak beztrestně existovat bez jakéhokoli předem určeného cíle a hmatatelného výsledku. Uvidíte, co to udělá…
Procházka bez sluchátek jako očistný rituál
Skvělým tréninkem odolnosti bývá také úplně obyčejná a ničím nerušená chůze. Vyrazte směle ven do divoké přírody nebo se jen tak toulat do spletitých ulic vašeho rodného města. Doma ale nechte hudební přehrávač, bezdrátová sluchátka i chytré hodinky vytrvale pípající s každou doručenou notifikací. Soustřeďte veškerou svou pozornost výhradně na zvuky rušné dopravy, jarní zpěv malých ptáků, tiché šumění stromového listí ve větru a rytmické křupání drobného štěrku pod vašimi botami. Nejdříve se zřejmě dostaví obávaná frustrace, ale za chvíli vás může zčistajasna oslnit geniální řešení složitého pracovního problému, neotřelá pointa k vašemu rozepsanému textu či nesmírně inovativní dárek pro milovaného partnera. Vsadíte se?
Zdroje: (1), (2), (3) https://time.com/5480002/benefits-of-boredom/, (4) https://www.cbsnews.com/news/why-boredom-could-make-you-more-creative/
Sledujte nás na sociálních sítích:
