Proč se lidé chovají nesobecky a altruisticky? A proč je toto chování evolučně výhodnější než sobeckost a bezohlednost? Těmito otázkami se mozky psychologů z celého světa trápí celé desítky let. A tým ze Švýcarska, Německa, Rakouska, Itálie a Spojného království zřejmě přišel kobylce na kloub. Nesobecké chování pramení ve sdružené výchově dětí. A tento typ výchovy zase přispívá k rychlému a zásadnímu rozvoji mozku a inteligence.
Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu profesorky Judith Burkartové z Curyšské univerzity, která celý výzkum vedla. Sledovala několik druhů primátů a míru altruistického chování v jejich skupinách. Všímala si také toho, jak tyto druhy pečují o své potomky a jakou vykazují inteligenci. Vše srovnala s chováním dětí z mateřské školy ve věku čtyři až sedm let.
Z výsledků je jasné, že ochota chovat se nesobecky se druh od druhu liší. „Spontánní altruistické chování bylo výlučně potvrzeno u druhů, u nichž o mláďata nepečují jen matky, ale také jiní členové skupiny, sourozenci, otcové, babičky, tety a strýcové,“ tvrdí Burkartová.
Kooperativní chování je právě důvodem, proč se i lidé chovají altruisticky. Přitom právě kooperativní chování je evolučně výhodné, protože se při něm děti rychleji vyvíjejí a díky společenským interakcím se mozek efektivněji učí a rozvíjí svou inteligenci.
Sledujte nás na sociálních sítích:
