Sledování televize zhoršuje výkonnost mozku

Televize je dnes běžným a nepostradatelným domácím vybavením. Komu můžeme děkovat za to, že se z pohodlného gauče díváme na zprávy, film nebo náš oblíbený seriál? Otcem tohoto spotřebiče je skotský inženýr John Logie Baird, který jako první člověk v historii provedl dálkový přenos obrazu už v roce 1928. A byl to právě on, kdo v roce 1944 sestrojil a představil světu barevný televizor. My tomuto muži žehnáme, odborníci ho spíše proklínají.

Temná stránka techniky

Není třeba nijak zastírat, že televize nemá moc dobrou pověst, což je v zásadě naše vina. Protože před ní prý trávíme hodně času, dává se ve vědecké profesi do souvislosti s podlomeným zdravím. Třeba studie zveřejněná v časopise The Journal of the National Cancer Institute varuje, že její přílišné sledování zvyšuje pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva a konečníku (1).

To výzkum publikovaný v magazínu Diabetologia zase naznačuje, že s každou hodinou u televize narůstá riziko diabetu o bezmála 3,5 procenta. Nečinnost a sedavá poloha zcela logicky nesvědčí ani zádům, přičemž útočí na štíhlé proporce. Zejména v případě, že si k napínavému vysílání dáme i něco tučného na zub (2). Tím však seznam hrozeb kupodivu ještě nekončí. V nebezpečí se totiž údajně ocitá i mozek a jeho funkce. A to jako vážně?

Delší vedení kvůli filmům?

Znepokojivá fakta přináší výzkum, jehož závěry cituje recenzovaný lékařský žurnál JAMA Psychiatry (3). Vyplývá z nich, že jedinci, kteří hodně sledují televizi, mívají potíže v duševní sféře. To se v praxi projevuje tak, že se hůře soustředí a zpracovávání i samotné pochopení informací jim trvá výrazně delší dobu. Pravděpodobnost kognitivní nevýkonnosti se dotýká zejména lidí, kteří se nevěnují pravidelné fyzické aktivitě, varují odborníci.

Zdroje: (1) www.sciencedaily.com/releases/2015/04/150402082200.htm, (2) www.jamanetwork.com/journals/jamapsychiatry/fullarticle/2471270,  (3) www.eurekalert.org/news-releases/694966academic.oup.com/jncics/article/2/4/pky073/5301781