Lékárníci, zubaři, manažeři, inženýři a právníci si mohou pískat, protože jejich práce má blahodárný vliv na mozek i veškeré kognitivní funkce. Jak si v tomhle směru stojí poštovní doručovatelé a dělníci v továrnách? Tady je to poněkud horší.
Řízení auta, nalezení volného místa k zaparkování, plánování letní dovolené, úklidu i rodinných oslav, sportovní aktivity – všude tady využíváme kognitivní schopnosti, které nám umožňují vnímat, mluvit, myslet, porozumět, učit se, pamatovat si, rozhodovat a řešit možné problémy. Proč nefungují každému stejně?
Všechno souvisí se vším
Co člověk, to originál. A trochu jiná nátura. Faktorů, které do zmíněných schopností hluboce zasahují, existuje celá řada. Kromě samotného věku a dosaženého vzdělání se mezi hlavní ovlivňující aspekty počítá i pohlaví, celkový životní styl, náklonnost ke kouření, frekvence a množství konzumovaného alkoholu, genetika, index tělesné hmotnosti i prostřední, v němž dotyčný pobývá (1). Nesmíme zapomenout ani na vykonávanou profesi!
S větší náročností přicházejí větší pozitiva
Čím více svůj mozek v práci zaměstnáváme, tím lépe nám v budoucnu bude fungovat. Tak praví závěry nového výzkumu (2) zveřejněného v magazínu Neurology. To je důležité zjištění, které hodnotu práce hodně zdůrazňuje, domnívají se jeho autoři z řad norských neurologů. Ti po svém mnohaletém šetření zjistili, že lidé pracující na pozicích s nižšími kognitivními nároky mají o 66 procent vyšší riziko mírných mentálních poruch. Týká se to prý zejména správců, dělníků v továrnách a poštovních doručovatelů. Naopak učitelé, kteří vykazují nejvyšší kognitivní stimulaci, mívají pravděpodobnost zmíněné dysfunkce téměř nulovou. Podle jiné studie (3) zdravou činnost mozku zachovává i post manažera, právníka, sociálního pracovníka, inženýra, fyzika, lékárníka a zubaře.
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5790979/, (2) www.eurekalert.org/news-releases/1041316, (3) www.fortune.com/2016/08/10/jobs-alzheimers-dementia-study/
Sledujte nás na sociálních sítích:
