Každý máme jiné zkušenosti, vzpomínky, sny i způsoby, jak reagujeme na svět kolem sebe. Přesto existují určité základní vlastnosti, podle kterých lze popsat každou lidskou osobnost. Někteří lidé jsou pečlivější, jiní spontánnější. Někdo miluje společnost, jiný potřebuje více klidu. Co všechno o nás prozrazuje takzvaná „velká pětka“ osobnostních rysů?
Lidé jsou jako sněhové vločky – žádní dva nejsou úplně stejní. I sourozenci, kteří vyrůstají ve stejné rodině, mohou mít zcela odlišné povahy. Jeden je od dětství organizovaný a zodpovědný, druhý kreativní snílek. Jeden miluje společnost, druhý si nejlépe odpočine s knihou v ruce.
Právě tato rozmanitost dělá lidské vztahy zajímavými. Zároveň ale vyvolává otázku: Existují nějaké základní vlastnosti, podle kterých bychom mohli popsat každého člověka?
Odpověď zní ano.
Každý máme trochu z každé vlastnosti
Představte si osobnost jako pět různých stupnic. Na každé z nich se nacházíme někde mezi dvěma krajními body. Nikdo není stoprocentně introvert nebo stoprocentně extrovert. Nikdo není dokonale organizovaný ani úplně chaotický. Nikdo není pouze racionální nebo pouze emotivní.
Naše osobnost je kombinací mnoha různých vlastností, které se navíc mohou v průběhu života měnit. A právě proto je zajímavé podívat se, co jednotlivé oblasti znamenají.
Jste člověk, na kterého je spoleh?
Svědomitost souvisí s tím, jak přistupujeme k povinnostem, plánování a odpovědnosti. Lidé s vysokou mírou svědomitosti bývají pečliví, spolehliví a organizovaní. Rádi mají věci pod kontrolou, plánují dopředu a snaží se dokončit to, co začali.
Takový člověk pravděpodobně nezapomene na důležitou schůzku, připraví se na pracovní úkol a raději si vytvoří seznam povinností, než aby vše nechal na poslední chvíli.
Na druhé straně stojí lidé, kteří jsou spontánnější, méně plánují a dokážou se snadněji přizpůsobit nečekaným situacím. Nemusí to znamenat nezodpovědnost, často jen dávají přednost svobodnějšímu způsobu života.
Potřebujete stále nové podněty?
Otevřenost popisuje naši zvídavost, kreativitu a ochotu objevovat nové věci. Lidé s vysokou mírou otevřenosti často rádi zkoušejí nové aktivity, cestují, poznávají jiné názory nebo hledají neobvyklá řešení problémů. Bývají to lidé, kteří se snadno nadchnou pro nový nápad a neradi se nudí.
Na opačném konci jsou lidé, kteří dávají přednost stabilitě, známému prostředí a osvědčeným postupům. Neznamená to, že nejsou zvídaví, jen nacházejí větší pohodlí v jistotě a předvídatelnosti.
Obě varianty mají své výhody. Zatímco jeden člověk přináší nové nápady, druhý dokáže udržet věci pevně na zemi.
Dobíjí vás lidé, nebo klid?
Extroverze patří mezi nejznámější osobnostní vlastnosti. Extrovertní lidé často získávají energii ze společnosti ostatních. Baví je setkávání, komunikace a společné aktivity. Často jsou spontánní a snadno navazují nové kontakty.
Introvertnější lidé naopak potřebují více času sami pro sebe. Po náročném dni si nejlépe odpočinou v klidu a své myšlenky si často potřebují nejprve sami uspořádat.
Ani jeden způsob není lepší. Společnost potřebuje lidi, kteří rádi vystupují před ostatními, stejně jako ty, kteří dokážou v tichosti přemýšlet, tvořit a přicházet s promyšlenými nápady.
Jak moc myslíte na ostatní?
Tato vlastnost ukazuje, jak přistupujeme k druhým lidem. Lidé s vysokou mírou přívětivosti bývají empatičtí, ochotní pomoci a často se snaží udržovat harmonické vztahy. Umějí naslouchat a vnímají potřeby svého okolí.
Na druhé straně jsou lidé, kteří bývají více přímočaří, soutěživí nebo se rozhodují především podle vlastního úsudku. Ani to nemusí být negativní – právě tito lidé někdy dokážou lépe prosadit změny nebo udělat obtížná rozhodnutí. Důležité je najít rovnováhu mezi ohleduplností k ostatním a respektem k vlastním potřebám.
Jak reagujete na stres?
Poslední oblast souvisí s tím, jak zvládáme náročné situace a silné emoce. Někteří lidé zůstávají klidní i ve stresových chvílích a dokážou se rychle vyrovnat s problémy. Jiní jsou citlivější k okolním vlivům, snadněji se znepokojí nebo intenzivněji prožívají negativní emoce.
Citlivost ale nemusí být slabost. Lidé, kteří silně vnímají své okolí, často bývají pozorní, vnímaví a dokážou dobře chápat pocity druhých.
Můžeme svou osobnost změnit?
Možná vás napadne otázka: Jsme takoví navždy? Dobrá zpráva je, že ne. Naše základní nastavení sice ovlivňuje mnoho faktorů, ale osobnost není něco neměnného. Životní zkušenosti, vztahy, nové situace i vlastní rozhodnutí nás mohou postupně proměňovat.
Člověk, který byl dříve velmi chaotický, se může naučit lepší organizaci. Někdo, kdo se vždy vyhýbal novým zkušenostem, může objevit radost z objevování. Člověk, který reagoval prudce, se může naučit větší trpělivosti.
Změna obvykle nepřichází ze dne na den. Je výsledkem malých kroků a vědomé práce na sobě.
Nejde o to být lepší než ostatní
Model osobnosti není návodem k tomu, abychom se hodnotili nebo hledali, co je na nás „špatně“. Každá vlastnost má své silné i slabší stránky.
Pečlivý člověk může být někdy příliš náročný sám na sebe. Spontánní člověk může občas zapomenout na povinnosti. Citlivý člověk může být snadněji zranitelný. Velmi sebevědomý člověk může někdy přehlédnout názory ostatních.
Smyslem poznání vlastní osobnosti není změnit se v někoho jiného. Je jím lepší porozumění sobě. Protože když víme, proč reagujeme určitým způsobem, snáze pochopíme nejen sebe, ale i lidi kolem nás.
A možná právě v tom spočívá největší výhoda poznání vlastní osobnosti – ne stát se dokonalým člověkem, ale naučit se lépe využívat to, co už v sobě máme.
Zdroj: názory autora - celý článek
