Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem? Ano, ale jakým! Studium cizí řeči je výtečný způsob, jak udržet mozek ve skvělé kondici i v pokročilejším věku. Pustíte se do angličtiny, němčiny nebo snad španělštiny?
Možná občas marně lovíte v paměti, kam jste odložili klíče od domu, telefon či nabíječku. Nebo si nemůžete vzpomenout na jméno té sympatické prodavačky z vedlejší ulice, se kterou se vždycky rádi zastavíte na kus řeči. Podobné drobné výpadky čas od času potrápí každého z nás, ale dobrou zprávou je, že se proti nim dá bojovat s velkou nadějí na vítězství. Zapomeňte na polykání drahých vitaminových pilulek či zázračných doplňků stravy z televizních reklam. Mnohem účinnější elixír je ukrytý v obyčejné snaze porozumět cizím slovíčkům, gramatickým strukturám a odlišným přízvukům.
Koníček s něčím navíc
Odborníci na prestižním mezinárodním kongresu FENS Forum nedávno prezentovali převratný výzkum, který zkoumal mozkovou aktivitu stovek obyvatel španělského území Baskicka (1). Tým vědců pracoval s lidmi, kteří plynně ovládali jeden až čtyři odlišné jazyky, konkrétně španělštinu, francouzštinu, angličtinu a tradiční baskičtinu. Výzkumníci k analýze využili pokročilé systémy umělé inteligence, které dokázaly detailně prozkoumat vzorce nervového propojení a následně velmi přesně určit skutečný stav a věk šedé kůry mozkové u jednotlivých dobrovolníků.
Hovorný recept na mentální svěžest
Výsledky tohoto rozsáhlého projektu překvapily i samotné autory. Neurony bilingvních účastníků se nacházely v kondici příznačné pro osoby o celých šest let mladší, než činil jejich skutečný věk podle občanského průkazu. U jedinců ovládajících tři řeči byl rozdíl ještě výraznější a dosahoval sedmi let. Absolutní vítězové, kteří bez potíží komunikovali čtyřmi jazyky, se pyšnili neurologickým stavem odpovídajícím lidem mladším o neuvěřitelných 13 let. Jak to? Pravidelné přepínání mezi odlišnými slovními zásobami a gramatikou působí jako intenzivní, vysoce efektivní posilovna pro nervová synaptická spojení.
Chybami se člověk nejen učí
Cizí jazyk je skutečná výzva a jsou tací, kteří se do studia nepustí kvůli studu a silným obavám, že budou před ostatními vypadat směšně. Strach z nesprávné výslovnosti, popletené slovní zásoby nebo špatně zvoleného minulého času bývá oprávněný, protože jak se říká – učený z nebe nespadl. Co když je ale právě tohle neuvěřitelným mozkovým elixírem? Dělat chyby a občas tápat je v procesu získávání nových vědomostí klíčové. A nejen to.
Podle britského neurovědce Tommyho Wooda je právě dělání chyb naprosto nezbytným krokem pro aktivaci neuroplasticity, což označuje schopnost nervových buněk měnit svou strukturu a vytvářet nové komunikační dráhy (2). V momentě, kdy při rozhovoru uděláte pořádnou botu a následně si tento omyl uvědomíte, proces bezprostřední vnitřní nápravy přiměje neurony k okamžité reorganizaci a trvalému posilování paměťových center. Tak mluvte bez zábran! Čím většího počtu chyb se dopustíte, tím vlastně může být váš mozek zdravější a „mladší“.
Trénink bez ohledu na datum narození
Běžně se setkáváme s názorem, že ve vyšším věku už paměť slábne a nedokáže efektivně vstřebávat nové gramatické systémy. To je ovšem mýtus, který lékaři dávno vyvrátili. Lidská mysl si zachovává schopnost adaptace po celý život a pozitivní výsledky se dostavují překvapivě rychle. Randomizované kontrolované studie zaměřené na starší dospělé prokázaly, že už po několika měsících pravidelných jazykových lekcí dochází k prokazatelnému zlepšení pracovní paměti, schopnosti koncentrace a rychlého rozhodování (3). Výmluva na stáří tady proto rozhodně neprojde.
Co si jeden zaseje, to si také sklidí
Mozek reaguje na kognitivní zátěž v každé životní etapě. Aktivní proces studia nutí přední čelní lalok pracovat na plný výkon, čímž se v hlavě buduje silná kognitivní rezerva. Ta chrání mysl před rychlým nástupem projevů stařecké demence. Netřeba hned aspirovat na úroveň rodilého mluvčího, samotná snaha o pochopení cizího textu přináší obrovský užitek. Zkuste na začátek třeba jen 15 minut denně, například ráno u snídaně.
Společenský rozměr slovní zásoby
Studium cizích řečí přináší kromě lepší paměti a mladšího mozku ještě jeden zásadní benefit, kterým je intenzivní sociální kontakt. Dlouhodobá izolace a samota patří k největším rizikovým faktorům, které urychlují stárnutí na všech úrovních. Návštěvy kurzů, konverzační kluby nebo online diskuse s lidmi z jiných zemí udržují člověka v neustálé interakci s okolním světem.
Aktivní společenský život spojený se získáváním nových dovedností snižuje psychické napětí a výrazně zvyšuje životní spokojenost (4). Spojením paměťového tréninku a navazováním nových přátelství získáte skvělou ochranu před mentálním chřadnutím. Tak odložte televizní ovladač a otevřete si raději cizojazyčnou aplikaci nebo se zapište na lekce večerní školy. Odměna je víc než sladká!
Sledujte nás na sociálních sítích:
