Knihy o Harrym Potterovi přivedly děti k četbě a staly se celosvětovým fenoménem. Je v nich však pár věcí, nad nimiž bychom jako matky radostí nejspíše neskákaly, pokud by je děti přijaly za své.
Tak, jako je příběh o Harrym fikce a bereme jej s nadsázkou, berte s nadsázkou i následující řádky. Faktem ale je, že zrovna těchto pár maličkostí by si naši potomci z četby odnést nemuseli…
1. Rodičům raději nic neříkejte!
Máte problémy ve škole? Jde po vás podivný trestanec? Pojali jste podezření, že váš učitel dělá něco, co by rozhodně neměl? Hlavně to za žádných okolností neříkejte doma!
2. Nevěřte učitelům!
Není snad díl, v němž by se Harrymu nesnažil uškodit jeden z učitelů. Takže co z toho plyne? Dávejte si na ně pozor! Co kdyby učiteli tělocviku, který vás nutí dělat výmyky, seděl na hlavě Voldemort?
Podívejte, jak šel čas s hlavním hrdinou.
3. Jediní, na koho se můžete spolehnout, jsou kamarádi.
Jistě. Ve všem. Hlavně ti dvanáctiletí…
4. Učení je pro šprty.
Jak je vidět, není zas až tak důležité dávat ve škole pozor, zvláště když máte kamarádku, která vám vždycky všechno napoví.
5. Obézní děti jsou zlé a zaslouží posměch.
Vlastně jedinou dětskou postavou s nadváhou je Dudley Dursley, který Harryho šikanuje a kterému se zas na oplátku Harry opakovaně vysmívá. Docela slušný základ pro vytvoření stereotypu o lidech s nadváhou.
Z Emmy Watson alias Hermiony se stala módní ikona.
6. Posttraumatický syndrom je výmysl.
Kdyby některý, byť i dospělý, a sebeodolnější člověk zažil jen polovinu toho, co Harry a většina jeho přátel, už by dávno navštěvoval terapii.
7. Maminky zvládají domácí práce mávnutím hůlky.
Možná se to tak zdá, ale že se všude neválí hromady špinavého nádobí, nevypraného oblečení nebo chuchvalce prachu, neznamená, že to nedá spoustu práce.
8. Domácí mazlíčci se o sebe nepostarají.
Je hezké, že dal Harry občas Hedvice nějaký ten pamlsek, ale z toho by sova asi nevyžila, že… Taky jí někdo musí čistit klec, krmit jí, dávat vodu… A to samé platí i pro křečky, králíčky a ostatní domácí zvířátka.
Veděli jste, že Ruppert Grint vlastně vůbec není zrzek?
9. Ledvinkový nákyp nechutná tak dobře, jako to zní.
Britská kuchyně je pro průměrného Středoevropana trochu neznámá, a tak, ačkoli to zní skvěle, když si Harry nabírá dušené drůbky nebo ledvinkový nákyp, můžete si být jistí, že necháte-li se přemluvit („když to jí Harry, budu i já“) a strávíte půl dne přípravou zmíněného jídla, vyrobíte tak akorát drahou náplň pro svůj odpadkový koš. Průměrné středoevropské dítě to jíst prostě nebude.
10. Muckáme se.
Tedy nic proti kráse češtiny, ale zrovna tohle slovo pro líbání by mohlo navždy zůstat v knize (je třeba dodat, že překladatel neměl moc na výběr, anglické slovo „snogging“, které vybrala autorka knih namísto „kissing“, se snad ani jinak přeložit nedá).
