Sport ano, ale ...
...přiměřeně k věku a v kombinaci s vyváženým příjmem a výdejem energie.
Každý věk dítěte s sebou přináší specifické nároky na sportovní vytížení. Je však potřeba připomenout, že všeho moc škodí, a tak i nadměrné přetěžování organismu nekompenzované odpočinkem a regenerací zanechává v těle stres, který má za následek nadměrné a dlouhodobé stahy svalů a poruchy rovnováhy vnitřního prostředí.
Pohybové aktivity u dětí jsou však nesmírně důležité a v posledních letech sledujeme bohužel spíše sestupný trend pravidelného sportování u dětí a mládeže, což se snaží řešit řada speciálních projektů, jako je např. projekt Nebuď línej. Vedle nízké úrovně pohybových aktivit či úplné absence sportu u dětí a mládeže je to také nevyvážený energetický příjem a výdej, co zvyšuje obezitu u této skupiny. „Počítat přijaté a spálené kalorie je do velké míry motivační záležitostí. Samotné spalování kalorií u dětí je závislé jak na individuálním pohlavním zrání, tělesných proporcích, míře fyzické aktivity a adaptaci na danou zátěž, tak i na psychickém stavu a dalších faktorech, které mohou ovlivnit výsledek. Je ale přehnané stresovat sebe i dítě přílišným počítáním, důležité je mít představu, že například 100g čokolády znamená stejný energetický příjem jako plnohodnotný oběd (200g) z kuřecího masa, těstovin a zeleniny. Je to tedy porce navíc, kterou je zapotřebí využít při aktivním pohybu. Pokud má dítě chuť mlsat, není důvod mu to zakazovat, mlsání by však mělo sloužit jako odměna po fyzické aktivitě a doplněk stravy, nesmí se stát hlavní složkou denního příjmu. Pravidelná a pestrá strava vhodně doplněná pohybem je nejlepším receptem na udržení si zdraví,“ komentuje současný stav Lenka Horňáková, osobní trenérka fitness centra a výživová specialistka.
Sport u dětí dle věkových kategorií
„Rodiče by se měli poměrně detailně zabývat otázkou výběru aktivit pro svoje děti, zvážit vhodnost jejich výběru a při nedostatku zkušeností se poradit s trenérem nebo učitelem. Hlavně by však měli dítě vždy plně podpořit v rozvoji sebe samého. Pokud má dítě cíl a motivaci jej dosáhnout, má také chuť bojovat a překonávat překážky, což je velkou zkouškou do reálného života, kde už se jen nehraje,“ říká ke sportu dětí Lenka Horňáková.
U dětí předškolního věku (3–5 let) je základem spontánnost a přirozenost pohybu. Ty by měly být postupně nahrazeny všestrannou a různorodou pohybovou aktivitou pod vedením autority, a to buď rodiče, nebo trenéra.
U dětí mladšího školního věku (6–11 let) jsou základem hry a soutěžení. Děti by měly aktivním činnostem věnovat skoro stejný čas, jako stráví sezením ve škole v lavicích. Rozdíly mezi chlapci a dívkami se projevují zhruba ve 4. třídě na ZŠ, někdy i později. U této věkové kategorie je doporučen příjem 335 kJ na kilogram hmotnosti na den.
V období staršího školního věku (11–15 letech) se ukončuje orientace mládeže na sport. Tvoří se vztah ke sportu jako ke hře, ale i jako k povinnosti. Sportující děti jsou vytrvalejší a houževnatější. Pro věk 10–13 let je charakteristický rozvoj nervového základu rychlostních projevů. Vhodné jsou tedy rychlostní a dynamické sporty. U chlapců v tomto věku je vhodný příjem 10 000 kJ (2 400 kcal), u dívek stejného věku 9 200 kJ (2 200 kcal).
V dorosteneckém věku (15–18) se děti rozlišují podle předpokladů na vícerychlostní, výbušné, vytrvalostní či silové typy. Podle toho nacházejí děti uplatnění v jednotlivých disciplínách nebo určitých postech u kolektivních her. Postupně se ubírá na kvantitě provádění aktivity a přechází se ke kvalitě. Zvyšují se tréninkové nároky. U této věkové kategorie je doporučen příjem 11 500 kJ (2700 kcal) u kluků a 9 600 kJ (2300 kcal) u dívek.
