Komentáře k článku

Po rozchodu po 6 letech jsem vzala vsechny jeho veci co jsem nasla a u rodicu jsem usporadala paleni carodejnic... Bylo to neskutecne ocistne. ))) Vsechny vzpominky vysmrdeli do ovzdusi XDXD

Po dlouhé době článek, který se dal číst :-). Samozřejmě záleží na každé z nás, jak se s rozchodem vyrovnáme. Prožila jsem dva poměrně dlouhé vztahy, jeden trval něco málo přes 6 let, ale to byla taková ta první láska, zamilování se v brzkém věku a při postupném dozrávání došlo k rozchodu. Nebylo to nic příjemného, nemohla jsem dotyčnému přijít ani na jméno. Téměř ihned jsem se pustila do dalšího vztahu, který po 7letech skončil taky (ale ne s takovou nenávstí jako ten předchozí, s tímto mužem jsme zůstali přáteli). Bylo mi 29 pryč a vše, kam jsem rvala energii, skončilo. Odstěhovala jsem se, uvědomila jsem si, co chci a co nechci :-), a začala žít a dohánět čas, který jsem v mladších letech ztratila jedním vztahem (tím prvním). Poznávala jsem nové lidi, chodila na výstavy, do kina, za sportem a nikoho nehledala. Nakonec se objevil sám, osud to tak chtěl a po prvním dnu, kdy jsme se viděli (byly to asi 3 hodiny a prohodili jsme spolu pouze pár vět), jsme na sebe následující dny zůstali napojeni. Věděli jsme, že se známe a to velice dobře, ale ne z tohoto života. Po týdnu jsme se sešli, dlouho do noci si povídali a věděli jsme, že "toto" je přesně co jsme chtěli. Vídali jsme se denně. Po dvou měsících jsme spolu jeli na dovolenou a měsíc na to šli bydlet do společného bytu. Pro nás to bylo "čím dříve, tím lépe, na co spolu "chodit" roky a pak při společném bydlení zjistit že to nefnguje..:). Mno po roce a čtvrt od našeho seznámení jsme se vzali :-). Rozvíjíme naše dušičky, máme každý svoji svobodu a vzájemně se neomezujeme. Tak to byl jen příběh ze života :-). Takže milé slečny, ženy, paní, dámy....nezoufejte když něco skončí :-). Aby mohlo začít něco nového a lepšího, musí to staré skončit :-)....vždyt se přeci učíme celý život :-) a když nebudeme dělat chyby naučené z předchozích vztahů, může být všechno lepší....Ponaučení, uvědomění a hurá do dalších zkušeností :-) Takže přeji jen pevné nervy, brzký klid na duši po jakémkoliv rozchodu a spousty nových zážitků :-) PS: Lindo, napsala jsi to hezky. :-). Je-li rozchod hodně krutý, je to nejlepší řešení :-). Já si spousty vzpomínek nechala, jak hezkých tak ošklivých.....a věř, že mi to pomohlo, protože tím jsem si uvědomila více "chyb" a ponaučení přišlo pak samo....:-). Ale jak říkám, každý jsem originál, a řešíme věci různě....:-).

Ahoj L.Vlas,teď se s partnere rozhádaný,ale dodala si i sebevědomí i super naladěný den *1* ,takže uvidim co se vyvrbí.Až příde z prace jestli se bavi nebo ne.No skoro 5 let to bude co se spolu a máme 2,5 letýho syna,ale bydlení s jeho amkou a tatkou :-/ ,takže malej pokoj jen!Tak se mějte krásně a snad nezustanu se syne sama!

Mám naprosto jednoduchý typ, jak přežít rozchod. Je to podřadná rasa a je jich tu jak máku, takže pokud něco skončí, je tu něco novýho a mnohem krásnějšího, co začne, takže dámy, hlavu vzhůru a těšte se na něco novýho. <3:-)

po 6 letech mne opustil přítel kvuli o 20let mladší slečny:Trápila jsem se k vůli němu skoro rok,nic mě nebavilo,nechtělo se mi žít.Až čas všechno zahojí a dnes si opravdu říkám,ještě že tak, že mne opustil Že se cítím o mnohem volnějš,í štastnějš,í a co je úplně príma pocit: žádanější !Přesně jak je napsáno v článku jiskra v oku dělá svý!*1*Takže hoolky hlavu vzhůru!Když vás opustil, tak je to jeho chyba, ne vaše,on bude nakonec ten, kdo bude litovat! Věřte já to právě ted prožívám a ta dívčina, kvuli ktere se na mne vykašlal, je nyní ustaraná, uplakaná a už vůbec nevypadá o 20let mladší.*1*

Super! Drzim palce! Kto chce kam - pomozme mu tam! Clovek, ktory si ma nevazi nech ide kade lahsie...

Tak já teď právě bojuji. Po deseti letech vztahu a šesti letech manželství se s manželem rozvádíme. Máme dva malé chlapečky 3 a 1 rok a já vím, že i když manžela miluji, nemůžeme spolu být, protože se k sobě vůbec nehodíme. Za celých deset let jsem ho snad neznala, nevím...ale poslední rok byl ten nejhorší. Řekl mi, že mě nemiluje a je se mnou jen kvůli dětem. Trápilo mě to, až nakonec jsem se rozhodla a ukončila to. On teď nechápe, že když jsem já vztah ukončila, že ho stále miluji a je to pro mne bolestné až nesnesitelné. On mě má na háku a jsem mu lhostejná. Jediný kvůli komu plakal byli kluci. Už jsem schovala všechny fotky a připomínkové předměty...ale obávám se, že si to budu muset odtrpět. Je pravda, že jsem někoho poznala, a je mi s ním dobře, ale JEHO mi nahradit asi nemůže, určitě ne teď. Bojím se, že je jen záplatou v mém děravém a bolavém srdíčku a že mu jednou ublížím. Je to hodný chlap a kluky má moc rád...kéž bych jednou dokázala říct, že ho třeba miluju...ale momentálně mám pocit, že už nikoho jinýho takhle milovat nebudu. Jsem zoufalá, ale tenhle článek mě malinko nakopnul. Budu se snažit, už kvůli klukům.

Tak já taky bojuji. Je to hodně čerstvé a bolestivé. Byli jsme spolu 6let,svadba 7.7.07 pohádka. Jenže pak začal stereotyp,práce problémy. Vím je to všude. Jenže mi to nějak neustáli.Najednou seděl celé dny u počítače nic ho nezajímalo a najednou kamarádka. Bylo to hrozné ale bojovala jsem. Těd je to opět. Inzerát,najednou perspektivní podnikatelka a konec. Dovídám se že nic neumím,jsem líná nejsem sexy. Vše tak moc bolí a já nevím kudy kam. On vysmátý já zničená. Čeká mě stěhování 300km od něj. Moc ho miluju ale proč zrovna já?? Je mi 43 měla bych mít rozum ale nejde to.Jsem na dně

Nezvládám to ;*(

i me to potkalo, jsme spolu 9 let, tenhle mesic, opustila jsem kvuli nemu byt, kde jsem bydlela 25 let, nevzala praci v cizine, velice dobre placenou, jen abych byla s nim, uz jednou jsem ho milovala, kdyz byl zenaty, on v te dobe zil se zenou a jeho 3 detmi v otevrenem manzelstvi, znam jeho zenu, vzdy ho podvadela ale rozvest se s nim nechtela, az pozdeji, kdyz si nasla jineho bohateho pritele. tehda jsem ho chapala, nechtela jsem rozbit manzelstvi, neni to muj styl. pozdeji, kdyz se rozvadel prisel podruhe, a ja zjistila, jak ho stale miluji. on je moje zivotni laska, udelala bych kvuli nemu vsechno. vzdala jsem se sve svobody, vychovala jsem s nim jeho deti, ktere nebyli jednoduche, a stale jsem musela bojovat proti jeho ex, ktera proti me hecovala jejich deti. moc me to trapilo, ale nevzdala jsem se, co pro lasku clovek neudela. on me daval vse i kdyz me jeho naladami, je manicko depresivni stale privadel do stavu nepricetnosti. ale i na to jsem si casem zvykla. je to velice dobrosrdecny clovek, ktery miluje sve deti, a ktery tvrdil leta, ze jsem pro neho ten nejdulezitejsi clovek v jeho zivote, moc me potrebuje. najednou ze dne na den, chce bydlet ve dvou bytech, dostal penize a citi se najednou, ze byl mohl neco v zivote propast, a semnou zustat cely zivot, nebo mluvit o spolenem dome, ktery tak chtel, mame zviratka, ktere zustanou samozrejme se mnou, ty uz nechce, najednou mi rika, ze si to vubec nedovede predstavit, nechce nic propasnout a jeho zivot pry jeste nekonci......uplne se pomatl, kouka po mladych holkach, jako by mu bylo 2o, je mu 49 let a ja si pripadam jako odkopnuta slepice. cela leta jsem ho podporovala, jak psychicky tak i financne, ted tu stojim bez prace, bez bytu a on si mysli, ze budeme zit dal, tak jak dodnes, jen ve dvou bytech, nebot on potrebuje svobodu chodit sam pryc, a poznavat nove zeny a muze, je to american, ktery opravdu moc pekne, ma sarm a urcite si nekoho brzo najde, vzdy mi ho zeny zavideli, navic mi muze z n.yorku je pro me zajimave....on zapomnel, ze jsme se pred 2 lety zasnoubili, a on byl ten, ktery se mi stale ptal, kdy se vezmem. najednou mi rika, ze tohle je minulost, ale my jsme stale par, pry dostaneme oba klice od svych bytu, ale on tu volnost potrebuje. ja na tohle neverim, vzdala jsem se vseho, ja, ktera jsem byla vzdy do pozdniho veku zastance svobody a financni nezavislosti. ted tu stojim bez prace a bez bytu, nevim, zde me nekdo v 52 zamestna, nemohu nic najit, moje slavna kariera byla ukoncena, kdyz jsem se k nemu nastehovala, ale kdyz mu to rikam, odpovida mi jen, ze se utapim ve vlastni litosti, a je to pro nej minulost, nechce nic slyset o tom, jak jsem vychovala jeho deti, zajima se jen o sebe, jsem uplne na dne, miluji ho stale jako pred 9 lety, je to moje nejvesti laska, nebot si vsem rozumime, mame stejne zajmy, byli jsme si vzdy velice blizci a stale jsme meli naruzivost i v sexu, po tolika letech. jsem uplne zoufala, a mam strasne deprese...

ahoj prožívám to samy a je my uplně na umření co mam dělat moc jsem ho milovala vše pro něj udělala a on my ted po 6 letech řekl ze má jinou ted před vánocema je my tak moc smutno mam pejska moc ho taky miluji ale vidí že jsem smutna nevím co dělat poradte my prosim

Ahoj je mně 46 let, po 25 letech manželství mně opustil manžel kvůli jiné ženě, zachránit vztah se mně nepodařilo, moc to bolelo. Velmi nám ublížil a ještě mě a dcery v okolí pomlouval, jak se s námi nedá žít a nedokázal přiznat, že se zabouchl. Moc nám toho po rozvodu nezůstalo, dokázal myslet jen na sebe a na ni, vybílil účet, takže jsem začínala jen s výplatou. Snažila jsem se to překonat, velkou oporou mně byly dcery, sestra a kamarádka. Rady, že bude lépe, jsem vůbec nechápala, ale dala jsem to. Dnes rok po rozvodu mám nového přítele a to jsem nehledala a jsem velmi šťastná. S nevěrným chlapem by to byl jen promarněný život.I sebevětší mrak jednou odejde a vysvitne opět sluníčko;-)

Moc hezký článek.....